Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Stará televize / foto: unsplash.com

Kdy a kým byla vynalezena televize

Televize je jedním z nejdůležitějších vynálezů dvacátého století. Změnila způsob, jakým komunikujeme, pracujeme a bavíme se. Jak to ale všechno začalo? Kdy se na světě poprvé objevila první televize a co všechno bylo potřeba k tomu, abychom si dnes mohli užívat výhody Smart TV?

Přenos obrazu na dálku byla na počátku dvacátého století nedosažitelným snem, dokud se v roce 1926 neobjevil Angličan John Baird, kterému se podařilo přenést velmi nedokonalý obraz. Tím svět naprosto šokoval a stal se průkopníkem počátku nové éry.

Jak to vlastně bylo s vynálezem televize?

Historie televize sahá až do konce 18. století, kdy řada vynálezců začala experimentovat se způsoby přenosu obrazu na velké vzdálenosti. Pro to, abychom si dnes mohli pořídit špičkový OLED televizor, bylo nutné ujít dlouhou cestu.

Mechanická televize

První mechanické televizory byly vyvinuty na počátku 20. let 20. století a ke snímání obrazu a jeho přenosu na obrazovku používaly rotující disk s otvory uspořádanými do spirály. Tato první zařízení byla ve srovnání s dnešními elektronickými televizory velmi primitivní, ale představovala významný krok vpřed ve vývoji této nové technologie. První mechanickou televizi vyvinuli nezávisle na sobě dva vynálezci: Skotský vynálezce John Logie Baird a americký vynálezce Charles Francis Jenkins.

Bairdova televize obsahovala 30 děr a k otáčení disku docházelo 12,5x za sekundu. Čočka před diskem pak soustředila světlo na snímaný předmět. Když světlo dopadlo na objekt, odrazilo se do fotoelektrického článku, který přeměnil světelnou energii na elektrické impulsy. Tyto elektrické impulsy se pak přenášely vzduchem do přijímače. Kotouč na přijímači se otáčel přesně stejnou rychlostí jako kotouč na kameře vysílače.

Na scénu přichází elektronická televize

První televize se objevila koncem 20. let 20. století a přišel s ní Philo Taylor Farnsworth, mladý americký vynálezce, který v září 1927 dokázal odesílat a přijímat elektronické obrazy, což tehdy prováděl pomocí rádiových vln. Farnsworthova televize využívala katodovou trubici (CRT) k zachycení obrazu a jeho převodu na elektrické impulsy, které bylo možné přenášet na velké vzdálenosti.

To znamenalo zásadní průlom ve vývoji televize a otevřelo cestu k masové výrobě této nové technologie. To by ale nebylo možné bez vynálezu katodové trubice, kterou zkonstruoval poprvé německý fyzik a pozdější držitel Nobelovy ceny Karl Ferdinand Braun.

Ten trubici s katodovými paprsky zkonstruoval již v roce 1897. Dodnes ji známe pod zkratkou anglického názvu Cathode Ray Tube (CRT), v německy mluvících zemích se můžete setkat s pojmem Braunova trubice, podobně ji nazývají i v Japonsku.

Princip televize s katodovou trubicí (CRT)

Přestože moderní televize využívají různé typy televizní obrazovky založené hned na několika technologiích, počátky televize, ale i dlouhá léta jejího fungování jsou spjata právě s CRT televizí. Možná si ji ještě pamatujete. CRT technologie využívá katodovou trubici, ale také několik anod. Zatímco katoda má záporný náboj, anody mají náboj kladný.

Paprsek elektronů (se záporným nábojem) je generován katodou, která je zahřívána vláknem. Prochází skleněnou trubicí obsahující vakuum a je přitahován kladně nabitými anodami nacházejícím se na druhém konci trubice, tedy v místech televizní obrazovky. Tyto elektrony jsou pak urychlovány směrem k anodě vysokým rozdílem napětí mezi katodou a anodou. Když elektrony dopadnou na anodu, uvolní svou energii ve formě rentgenového záření.

Tyto rentgenové paprsky jsou pak fluorescenčním stínítkem, které je pokryto luminoforem, přeměněny na viditelné světlo. Tento proces vytváří obraz, který je možné spatřit na televizní obrazovce. Nutno podotknout, že v prvních letech vývoje této technologie se vždy jednalo pouze o černobílé televize. Barevná televize na sebe ale nenechala dlouho čekat, jen k jejímu masovému rozšíření došlo o něco později.

První barevná televize již v roce 1928

Skotský inženýr a již zmíněný vynálezce televize John Logie Baird, který přišel s první mechanickou televizí, představil zhruba 2 roky poté veřejnosti i televizi barevnou. Byl to také on, kdo vynalezl první elektronickou trubici umožňující výrobu obrazovek barevných televizorů. V roce 1938 dokonce poprvé vysílal barevný obraz. Přestože mechanickou televizi postupně začala vytlačovat televize elektronická, Baird neusnul na vavřínech a v roce 1944 přišel s první elektronickou barevnou obrazovkou. Tou odstartovala éra moderních barevných televizorů v podobě, v jaké je známe dodnes.

První barevné televizní vysílání proběhlo v roce 1951 v USA. Diváci si mohli v barvách vychutnat zábavný pořad, v němž účinkovaly celebrity a v jehož průběhu bylo k vidění hned 20 reklamních spotů.

Princip barevné televize

Při barevném televizním vysílání je kromě informace o jasu přenášena také informace o barvách. Platí, že každá barva spektra je složena ze 3 barev: červené, modré a zelené. Namísto jediného modulačního signálu, který stačí černobílému vysílání, se přenáší hned 3 signály odpovídající jednotlivým barvám. Přitom platí, že barevná televize je zpětně kompatibilní s televizí černobílou (monochromatickou) a informace o barvách je tedy nutné zakódovat.

První televizní vysílání v ČR

První pokusy o televizní vysílání v tehdejším Československu se udály již před druhou světovou válkou. Pokračovaly ovšem až po válce. První experimentální televizní vysílání se uskutečnilo 23. března 1948 v Tanvaldu. Skupina vědců z Vojenského technického ústavu uspořádala ukázku pro veřejnost. Experimentální vysílání trvalo asi rok a nakonec bylo ukončeno.

Televizní vysílání ze Studia Praha započalo 1. 5. 1953, přičemž až v roce 1954 bylo nastaveno jako pravidelné. Zpočátku se vysílalo pouze černobíle, ale v roce 1957 přibylo i vysílání v barvě. Jako první televizní vysílač byla využívána rozhledna v Praze na Petříně. Vysílač měl dosah asi 50 kilometrů a signál bylo možné zřetelně přijímat na většině území Prahy. Televizní vysílání probíhalo zpočátku pouze tři dny v týdnu, postupně se však počet vysílacích dnů zvyšoval. V roce 1962 už Československá televize vysílala sedm dní v týdnu. Vedle pražského studia vznikala vysílací studia i v dalších městech, například v Ostravě, Bratislavě, Brně či Košicích.

Moderní druhy televizí

Televize hraje v našich životech důležitou roli i dnes. Je těžké si bez ní představit život. Používáme ji k informování o aktuálním dění, k zábavě i k odpočinku. Stala se nezbytnou součástí naší každodenní rutiny.

Snad proto došlo v průběhu let k masivnímu rozvoji technologií spojených s televizním vysíláním, díky kterým si můžeme dopřát strhující zážitek i doma v obýváku. Jednou z posledních novinek jsou pak i tzv. chytré televize, které umožňují připojení k Internetu, ale i hraní her. Jejich levnější variantou jsou smart TV boxy, které umožňují z obyčejné televize udělat chytrou televizi.

LCD televize

Obrazovka LCD televizoru obsahuje podsvětlovací trubice, které neustále svítí. Aby se jejich světlo rovnoměrně rozdělilo po obrazovce, skládá se obrazovka také z několika různých vrstev, které toto světlo odrážejí a vedou do tekutých krystalů, které je propouštějí s různou intenzitou. Právě displej z tekutých krystalů dal technologii LCD její název.

Tip: U nových televizí se zdá, že čím více, tím lépe. Pravdou ale je, že musíte při volbě velikosti televize brát v úvahu i vzdálenost od ní.

LED televize

V tomto typu televizorů se místo katodových zářivek využívají podsvícené LED diody. Právě díky nim má tento typ televizorů ve srovnání s LCD televizemi nižší spotřebu a také dokáže věrněji reprodukovat barvy.

OLED televizory

Tato technologie navazuje a LED televizory. OLED televizory nepoužívají podsvícení. Primárním zdrojem světla je OLED (organická dioda), takže je možné velmi věrně zobrazit černou barvu. U tohoto typu televizorů je také mnohem rychlejší odezva ve srovnání s běžnými LCD televizemi a už vůbec se nemusíte trápit s tím, že by obraz z různých úhlů pohledu vypadal jinak.

QLED televizory

Název sice na první pohled připomíná konkurenční technologii OLED, v případě QLED jsou ale zdrojem světla samotné kvantové body, které lze variabilně vypínat a zapínat. Z hlediska funkce jde o typ LCD přijímačů s LED podsvícením, které mají místo klasické vrstvy s barevnými filtry vrstvu s nanokrystaly označovanými jako kvantové body (Quantum Dot). Široká škála barev, vysoký jas a přesnost barevného podání, to jsou důvody, proč patří technologie QLED ke špičce mezi současnými televizními technologiemi.

Kdy a kým byla vynalezena televize

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!