MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Některé berou život v řádu měsíců. Jiné pacienta provázejí desetiletí a zásadně mění jeho každodenní život. U příležitosti Českého dne proti rakovině 2026, který připadá na 13. května, připomínají odborníci, proč je důležité umět rozpoznat první varovné signály.

V České republice lékaři každý rok odhalí přibližně 800–900 nových primárních nádorů mozku.^[1],[2] Tedy těch, které vznikají přímo v mozku – na rozdíl od nádorů, které v něm mohou vznikat jako metastázy jiných onkologických onemocnění. Každoročně jsou mezi nimi diagnostikovány desítky nízkostupňových gliomů (LGG, low grade gliom) – nádorů, které postihují mladé dospělé v nejproduktivnějším věku a mají velmi závažný dopad na jejich kvalitu života. Zhruba 350 případů ročně pak představují glioblastomy – nejagresivnější typ nádoru mozku, který v Česku ročně diagnostikují u přibližně jednoho člověka denně. 1^,2

Vzácné nádory tvoří jen čtvrtinu onkologických diagnóz, platí pro ně však velmi znepokojivé pravidlo – stojí totiž za téměř polovinou všech úmrtí na rakovinu. ^[3] Právě nádory mozku se řadí mezi skupinu vzácných nádorů. Celosvětově se přitom počet případů mozkových nádorů za posledních třicet let zdvojnásobil.^[4]

Gliom: jedna diagnóza, dvě prognózy

Nejčastějším typem primárního zhoubného nádoru mozku je gliom. Mimo glioblastom se dělí gliomy podle úrovně agresivity na čtyři kategorie – stupně 1 až 4. V praxi je nejdůležitější rozlišení mezi dvěma skupinami.

Nízkostupňové gliomy (stupeň 2) jsou onemocněním, které lékaři diagnostikují nejčastěji u pacientů ve věku 20–45 let. Rostou pomalu a mohou být přítomny v mozku řadu let, aniž způsobí výrazné obtíže, právě proto bývají diagnostikovány pozdě. Jde o nevyléčitelné, ale dlouhodobé onemocnění: pacienti s tímto typem nádoru žijí od stanovení diagnózy někdy i více než 15 let.^[5] Bez léčby přitom nádor postupně přechází do agresivnějšího stadia. „Nízkostupňový gliom je onemocnění, které pacienta zpravidla neohrožuje bezprostředně na životě, ale může po mnoho let zásadně ovlivňovat jeho každodenní fungování. U nádorů mozku navíc nerozhoduje jen rychlost růstu, ale i jejich umístění, takže i zdánlivě méně agresivní nádor může mít velmi závažné důsledky. Právě proto jde o diagnózu mimořádně náročnou diagnosticky i terapeuticky," říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF Univerzity Karlovy.

Vysokostupňové gliomy (stupně 3 ,4 a glioblastom) jsou naopak typické rychlým růstem a velmi závažnou prognózou. Nejčastějším typem je glioblastom, který se objevuje hlavně u lidí ve věku 45 až 70 let. Méně než čtvrtina pacientů s tímto onemocněním přežije dva roky od stanovení diagnózy.^[6]

Kdy zpozornět: příznaky, které se snadno přehlédnou

Nádory mozku jsou zákeřné mimo jiné tím, že jejich první příznaky snadno splývají s běžnou únavou, stresem nebo přepracovaností. Přesto existují varovné signály, které nelze přehlížet. Jedním z prvních a u pomalu rostoucích gliomů nejčastějším příznakem je epileptický záchvat. Dalšími signály mohou být nové, neobvyklé bolesti hlavy, poruchy zraku, řeči nebo paměti, náhlá svalová slabost na jedné straně těla, ale také například změny osobnosti.

Charakter příznaků přitom závisí také na umístění nádoru v mozku – nádor v oblasti řečových center se projeví jinak než nádor postihující motoriku či zrak. U pomalu rostoucích gliomů přitom mohou příznaky chybět celá léta. „Jedním z největších problémů nízkostupňových gliomů je právě jejich tichý začátek. Pacient nepociťuje výrazné obtíže – a přesto může být nádor v jeho mozku přítomen již roky. Proto je tak důležité nepodceňovat ani zdánlivě banální neurologické příznaky a vyhledat odborné vyšetření," upozorňuje prof. Šedo.

Co nádory mozku způsobuje? Jediným vědecky potvrzeným vnějším rizikovým faktorem je ionizující záření – například z radioterapie hlavy provedené v minulosti. Věk je pak hlavním rizikovým faktorem pro agresivní typy. Obavy z mobilních telefonů jsou oproti tomu nepodložené – jejich vliv na vznik nádoru mozku věda opakovaně neprokázala.^[7] Naprostá většina případů tak vzniká bez jakékoli jasné příčiny a bez rodinné anamnézy.

Léčba nádorů mozku: kde medicína pokročila

Základem léčby primárních nádorů mozku je jeho chirurgické odstranění. Tento zákrok se provádí u většiny případů. Co následuje po operaci, závisí na typu, stupni onemocnění a celkové prognóze a rizikovosti konkrétního pacienta. U nízkostupňových gliomů lékaři po operaci pacienta, který splňuje kritéria nízké rizikovosti, nejprve aktivně sledují a s léčbou vyčkávají. Díky tomu není zbytečně vystaven vedlejším účinkům léčby v době, kdy nádor aktivně neroste a pacient je ve stabilním stavu. Problém je, že nemoc postupně zasahuje do každodenního života. Většinu těchto pacientů trápí zejména epileptické záchvaty, s postupem nemoci u nich přibývají také poruchy paměti, soustředění a únava.

U vysokostupňových gliomů lékaři zahájí ozařování a chemoterapii hned po operaci. Nově jsou v Česku dostupné také takzvané elektropole TTF – zařízení, které narušuje dělení nádorových buněk pomocí elektrického pole. Tato terapie je dostupná ve specializovaných centrech v Praze, Brně a Olomouci.^[8]

Navzdory medicínskému pokroku zůstává prognóza u nejagresivnějších nádorů stále velmi nepříznivá – u pacientů s glioblastomem se průměrná doba dožití od 2. světové války prodloužila jen asi o jeden měsíc za každé desetiletí.^[1] Mnohem významnější pokrok zaznamenala medicína v posledních letech u nízkostupňových gliomů. „Díky moderní diagnostice dnes dokážeme u nízkostupňových gliomů lépe rozpoznat, kdy a jak zasáhnout. Významný posun přináší těsnější propojení výzkumu a klinické praxe v neuroonkologii, které pomáhá lépe porozumět biologickým principům onemocnění a otevírá cestu k přístupům precizní onkologie a cílené léčby. Naším cílem není jen prodloužit přežití, ale také zachovat pacientovi kvalitu života co nejdéle,“ říká prof. MUDr. David Netuka, Ph.D., přední neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Česko: péče na světové úrovni

Přestože nádory mozku patří k nejnáročnějším onkologickým diagnózám, pacienti v Česku mají přístup ke komplexní, multidisciplinární péči na velmi vysoké úrovni. Výzkum nových léčebných postupů – včetně cílené terapie a imunoterapie mozkových nádorů – rozvíjí Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Neurochirurgové, onkologové, neurologové, patologové a radiologové spolupracují v rámci specializovaných center; odbornou garanci zajišťuje Neuroonkologická sekce České onkologické společnosti.

Pacienti a jejich blízcí přitom nejsou odkázáni jen na lékaře – funguje pro ně síť pacientských organizací, které jim pomáhají zorientovat se v systému péče, sdílet zkušenosti a hájit jejich zájmy vůči zdravotnímu systému. Praktickým průvodcem pro každého, koho se tato diagnóza týká, je například nedávno publikovaná Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, kterou vydala organizace Hlas onkologických pacientů.

„U nádorů mozku často nerozhodují jen měsíce přežití, ale roky kvalitního života – a právě včasné rozpoznání příznaků a správně načasovaná moderní a dostupná léčba mohou pacientovi tyto roky zachovat,“ uzavírá prof. Šedo.

1. Ostrom QT, et al. J Neuro-oncol. 2022 ↑

2. Portál epidemiologie novotvarů v ČR svod.cz ↑

3. Gatta G et al. Rare cancers are not so rare. Lancet Oncology, 2017 ↑

4. ZHOU, J. et al. The global, regional, and national brain and CNS cancers burden and trends from 1990 to 2021. Scientific Reports [online]. 2025. DOI: 10.1038/s41598-025-04636-7 ↑

5. Claus EB et al., J Clin Oncol 2022 ↑

6. Stupp R et al. Radiotherapy plus concomitant and adjuvant temozolomide. NEJM, 2005. ↑

7. AMERICAN CANCER SOCIETY. Adult Brain and Spinal Cord Tumors: Causes, Risk Factors, and Prevention. cancer.org ↑

8. NÚVR. Léčba rakoviny mozku ukrytá v molekulách. NÚVR – TZ ↑