Být „přestupným dítětem“ s sebou nese specifický mix originality, administrativního chaosu a věčných vtipů o tom, že jsou vlastně ještě v pubertě. Proč vlastně 29. únor existuje? Naše planeta neoběhne Slunce za přesných 365 dní, ale trvá jí to o přibližně 6 hodin déle. Bez přestupného roku by se náš kalendář každých sto let posunul o 24 dní. Únorová „vsuvka“ tedy udržuje naše roční období v rovnováze. Pro oslavence to však znamená, že jejich skutečný den narození se v kalendáři objevuje jen jednou za 1 461 dní.
Kdy slavit narozeniny? Právní a sociální dilema
Zatímco my ostatní máme v kalendáři jasno, lidé narození v přestupný den řeší každoročně zásadní otázku, kdy vlastně sfouknout svíčky na dortu. Společnost se v tomto ohledu dělí na dva nesmiřitelné tábory, z nichž každý má svou neprůstřelnou logiku.
První skupinu tvoří věrní zastánci 28. února. Tito lidé neústupně tvrdí, že se narodili v únoru, a proto chtějí slavit v únoru, bez ohledu na to, zda má měsíc o den méně. Cítí se být hluboce spjati se zimním měsícem a březen je pro ně už zkrátka cizí území.
Na druhé straně stojí pragmatici z týmu 1. března. Ti argumentují prostou časovou posloupností: den následující po 28. únoru je zkrátka jejich dnem, i když se mu v kalendáři říká březen. Tato skupina má navíc oporu v zákoně v mnoha koutech světa. Například v Británii nebo Hongkongu je 1. březen oficiálně stanoven jako legální datum plnoletosti pro všechny, kteří přišli na svět právě 29. února.
Administrativní noční můra
Problémy se ale neomezují jen na výběr správného dne pro oslavu; skutečné komplikace nastávají v digitálním světě a byrokracii. V minulosti například mnoho online registračních formulářů 29. únor vůbec nenabízelo jako validní datum, což tyto uživatele prakticky odřízlo od řady služeb. Své si užili i u pojišťoven a bank, kde algoritmy občas vyhodnotily lidi narozené v přestupný den jako „neexistující“ nebo jim chybně vypočítaly věk. To pak vedlo k reálným problémům s výší pojistného nebo nárokem na důchod. Bizarní situace musely řešit i úřady v některých státech USA při vydávání řidičských průkazů. Software totiž často odmítal vytisknout doklad s datem, které v daném roce v kalendáři prostě nebylo, a úředníci tak byli nuceni data v systémech přepisovat ručně.
Narodit se 29. února je statisticky vzácné (šance je asi 1 ku 1 461). To vytváří mezi těmito lidmi silné pouto. Existují mezinárodní spolky a komunity, kde si lidé vyměňují zkušenosti o tom, jaké to je být „věčně mladý“. Máte v okolí někoho, kdo také slaví „jednou za čtyři roky“? Podělte se s námi o to v diskuzi!
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prestupny-rok-80888
29. únor: Co se děje s lidmi, kteří stárnou čtyřikrát pomaleji?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!