Daně ve starověkém Římě
Římský císař Vespasián (9 – 79) se snažil všemožně zvýšit příjmy státní poklady po válce, a tak zavedl daň na distribuci moči z veřejných pisoárů. Tato nelibě páchnoucí tekutina se tehdy totiž prodávala jako přísada používaná v celé řadě chemických procesů, například při činění kůží, výrobě vlny nebo čištění a bělení tóg. Ve starověkém Římě také platila povinnost zaplatit daň za svobodu v případě, že pán propustil otroka ze svých služeb.
Angličané jako mistři v daních
Velmi vynalézaví jsou ohledně daní Angličané, kteří již v 16. století zdaní hrací karty, čímž zapříčiní jejich rozsáhlé padělání. A k podobnému efektu dojde i u daně z krbů zavedené v roce 1660. Aby tuto daň lidé nemuseli platit, raději trpí zimou a krby zakryjí cihlami. Podobný osud jako krby stihne v roce 1696 také okna, jakmile je na ně uvalena daň. Čím více oken člověk má, tím více musí totiž zaplatit. Daň je uvalena také na klobouky, takže kloboučníci přestanou své výrobky takto nazývat, a to vede k zavedení daně z jakékoliv pokrývky hlavy.
Zdaňme, co se dá
Ruský car Petr I. Veliký (1672 – 1725) uvalí daň na vousy, čímž chce dosáhnout elegantního vzhledu u mužů, s jakým se setkal na svých cestách po Evropě. Zajímavostí je, že daň je odlišná u bohatých obchodníků a obyčejných měšťanů. I dnes se však můžeme setkat s opravdu bizarními daněmi. V roce 2005 začne platit v Tennessee daň z drog. Dealeři jsou povinni anonymně platit určitou částku z každého gramu prodané drogy. V roce 2009 však daň zrušili jako protiústavní. Platí zde však daň ze soudních sporů, aby se předešlo zbytečným žalobám. V Arkansasu zase musíte zaplatit přirážku ve výši 6 % k tetování či piercingu a v Maine zaplatíte daň z pěstování, sbírání a prodeje borůvek.
Bizarní daně od starověku po současnost
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!