Vůně dětství / foto: AI GPT

Proč nám některé pachy okamžitě připomenou dětství? Mozek si vůně ukládá jinak než běžné vzpomínky

Stačí krátký závan čerstvě posečené trávy, aviváže, staré chalupy nebo třeba bábovky z trouby a člověk se během vteřiny vrátí o desítky let zpět. Najednou si vybaví prázdniny u babičky, školní chodbu nebo dávno zapomenuté okamžiky z dětství.

Zajímavé je, že žádný jiný smysl nevyvolává vzpomínky tak silně a emotivně jako právě čich. A podle vědců za tím stojí zvláštní způsob, jakým náš mozek pachy zpracovává.

Vůně putují do centra emocí

Když něco ucítíme, informace z nosu necestují nejprve do části mozku určené pro logické vyhodnocování, jak je tomu například u zraku nebo sluchu. Pachy mají mnohem kratší a přímější cestu.

Čichové vjemy se totiž téměř okamžitě dostávají do limbického systému – oblasti mozku spojené s emocemi, náladami a ukládáním vzpomínek. Právě tam se nachází amygdala a hippocampus, tedy centra, která hrají zásadní roli při vytváření emocionálních zážitků. Proto bývají vzpomínky vyvolané vůní často mnohem intenzivnější než ty, které si vybavíme vědomě.

Dětství si mozek pamatuje nejsilněji

Odborníci upozorňují, že nejsilnější pachové vzpomínky vznikají hlavně během dětství a dospívání. Mozek je tehdy mimořádně citlivý na nové podněty a zároveň si intenzivně spojuje emoce s okolním prostředím.

Právě proto může vůně starého dřeva připomenout chalupu prarodičů nebo určitý parfém první učitelku ze školky. Pach se totiž neuložil jen jako informace, ale jako součást celé atmosféry daného okamžiku.

Zajímavé je, že tyto vzpomínky bývají často velmi detailní, přestože jsme si na ně dlouhé roky vůbec nevzpomněli.

Vůně z dětství bývají velmi intenzivní
Vůně z dětství bývají velmi intenzivní – Zdroj: shutterstock

Existuje i „Proustův efekt“

Psychologové dokonce používají pojem Proustův efekt. Název vznikl podle francouzského spisovatele Marcela Prousta, který ve svém románu popisoval, jak mu chuť a vůně madlenky namočené v čaji náhle vyvolala silnou vzpomínku na dětství.

Právě tento jev dnes potvrzují i neurologové. Vůně totiž dokážou probudit autobiografické vzpomínky mnohem rychleji než fotografie nebo slova.

Proč některé pachy nesnášíme

Stejný mechanismus funguje i opačně. Pokud je určitý pach spojený s nepříjemným zážitkem, mozek si tuto emoci uloží velmi hluboko.

Někdo tak celý život nesnáší nemocniční dezinfekci, jinému je nepříjemná vůně určitého jídla, protože si ji podvědomě spojuje s nemocí nebo stresem z dětství. Mozek totiž nerozlišuje jen samotný pach, ale i emoce, které jej doprovázely.

Mozek jako stále záhadná oblast
Mozek jako stále záhadná oblast – Zdroj: shutterstock

Čich je nejvíce podceňovaný smysl

Zrak a sluch obvykle považujeme za nejdůležitější smysly, ale právě čich má překvapivě silný vliv na psychiku i paměť. Dokáže ovlivnit náladu, vyvolat pocit bezpečí nebo naopak varování a často i zcela nevědomě.

 

Zdroje:

https://news.harvard.edu/gazette/story/2020/02/how-scent-emotion-and-memory-are-intertwined-and-exploited/

https://health.clevelandclinic.org/smells-and-memory

https://www.scientificamerican.com/article/why-do-smells-trigger-memories1/

 

Proč nám některé pachy okamžitě připomenou dětství? Mozek si vůně ukládá jinak než běžné vzpomínky

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!