MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Pro mnoho lidí z jiných částí republiky zní hanácké nářečí pomalu, zpěvně a někdy až úsměvně. Ve skutečnosti však ukrývá pozůstatky velmi staré češtiny, která se v běžném jazyce už dávno vytratila. Některá slova dokonce připomínají podobu češtiny z období středověku.

„Rožnóť“ místo rozsvítit

Typickým znakem hanáčtiny je dlouhé a zpěvné vyslovování samohlásek. Proto se místo „rozsvítit“ často říká rožnóť nebo rožnótit.

Na první pohled může takové slovo působit komicky, ale jeho původ je velmi starý. Vychází totiž ze slovesa „rozžehnout“, které se v dávnější češtině používalo pro zapalování ohně nebo světla. Hanácké nářečí si tak uchovalo podobu, která ve spisovné češtině téměř zanikla.

„Kaj deš?“ aneb kam jdeš

Jedním z nejznámějších hanáckých výrazů je slovo kaj, tedy kde nebo kam. Věta „Kaj deš?“ je pro Moravany naprosto běžná, zatímco Čechům může znít téměř jako cizí jazyk.

Výraz kaj má však slovanské kořeny a podobná slova najdeme i v dalších slovanských jazycích. Nejde tedy o žádný moderní slang, ale o velmi starý jazykový pozůstatek, který se na Moravě zachoval po staletí.

„Ogara“ nehledejte v učebnici

Na Hané i ve Valašsku můžete slyšet slovo ogar, tedy chlapec nebo kluk. Původ tohoto výrazu pravděpodobně souvisí se staroslovanskými označeními mladého muže či pacholka.

Dříve šlo o běžné oslovení venkovských chlapců a dodnes v sobě nese kus moravské identity. Podobně vzniklo i známé oslovení cérka pro dívku.

Proč hanáčtina zní „pomalu“

Lidé z jiných částí republiky často říkají, že Hanáci mluví pomalu nebo „natahují slova“. Ve skutečnosti jde o přirozený vývoj místního nářečí. Hanáčtina totiž pracuje s dlouhými samohláskami mnohem výrazněji než spisovná čeština.

Právě díky tomu vznikají typické tvary jako:

• dobré → dóbré
• mléko → mléko s velmi dlouhým „é“
• pole → pólé

Tento způsob výslovnosti je jedním z hlavních znaků, podle kterých člověk Hanáka bezpečně pozná.

Nářečí jako živá historie

Hanácké nářečí není jen soubor legračních slov. Ve skutečnosti představuje živou jazykovou kroniku, ve které přežívají stovky let staré tvary češtiny. Mnohá slova, která dnes působí zvláštně nebo zastarale, byla kdysi běžnou součástí každodenní řeči.

Zdroje: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edomoravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8Dn%C3%AD_skupina

https://www.banda.cz/webs/k/kom/usr_files/file/hanackyslovnik.pdf

https://prostejovsky.denik.cz/volny-cas/jak-vlastne-mluvili-hanaci-aneb-hanacena-neni-stejna-2-dil-20120425.html