MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Blackout lze rychle zvládnou nebo mu dokonce předejít pomocí přečerpávacích vodních elektráren. A my postavíme u velkého jezera Medard (zatopený hnědouhelný lom) cyklostezku za 650 000 000 Kč místo toho, aby tam byla postavena přečerpávací vodní elektrárna, něco podobného jako Dlouhé stráně v Jeseníkách. Dolní jezero je hotové a nedaleké Krušné hory by zaručily velký spád. Tam by mohly být i 3 takové elektrárny jako jsou Dlouhé stráně. Žádná "přečerpávačka" se u nás nepostavila již 30 let!!

K důsledkům blackoutu patří prakticky okamžité zastavení průmyslu, kolejové dopravy a výpadky komunikačních sítí – internetu a mobilního signálu. Při výpadku proudu nelze natankovat na většině čerpacích stanicích, což může způsobit nedostatek pohonných hmot. Ohrožen je ale víceméně i provoz obchodní sítě, ordinací lékařů, úřadů apod.

Blackstart

Opětovné obnovení výroby a dodávek elektřiny po výpadku typu blackout se nazývá blackstart a vyžaduje většinou celostátní koordinaci.

Jediným typem elektráren s dostatečným výkonem, které dokáží najet bez externích dodávek elektřiny, jsou elektrárny vodní. Ty jsou proto strategickými zdroji elektrické energie v přenosové soustavě v případě nouze, mj. z důvodu zajištění dodávky k pokrytí vlastní spotřeby ostatních typů elektráren, nutné pro jejich rozběh. V Česku se jedná například o přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice u jaderné elektrárny Dukovany nebo vodní elektrárnu Hněvkovice u jaderné elektrárny Temelín, dále např. Vodní elektrárna Orlík nebo Vodní elektrárna Lipno.

Vliv energie z obnovitelných zdrojů

Potenciální riziko přetížení nebo rozkolísání přenosové soustavy představuje výroba elektřiny z OZE (obnovitelné zdroje energie), která je obtížně předvídatelná. Mnoho evropských zemí sází na energii téměř výhradně z OZE. Přechod energetiky na OZE je i oficiální politikou Evropské unie. A ptáme se je to dobře? Jsme na to připraveni?

Od roku 2011 způsoboval české přenosové soustavě problém přenosu velkého množství energie ze severu na jih Německa, ke kterému se využívá mj. i česká přenosová soustava. Zejména v případech, kdy na severu Německa výrazně fouká vítr a elektrický výkon rozsáhlých větrných parků je enormní. Od roku 2011 zaznamenávala společnost ČEPS každoročně několikrát vysoké přeshraniční toky elektrické energie z Německa, které měly potenciál přetížit českou přenosovou soustavu a způsobit blackout. Tyto stavy byly odvráceny vždy jen okamžitým a efektivním zásahem operátorů řídícího centra. Případů však každoročně přibývalo. Z tohoto důvodu byl již v roce 2017 za investice 1,6 mld. Kč na hranici s Německem instalován PST transformátor, který dokáže náhlým vysokým přeshraničním německým útokům automaticky zabránit.

Chybí logika a zdravý selský rozum

Do elektroenergetické sítě se totiž v posledních letech zapojuje čím dál víc obnovitelných zdrojů, jejichž výrobu lze někdy těžko předvídat. Pokud hodně fouká a zároveň svítí slunce, větrné i solární elektrárny běží na plný výkon. Pokud je v určitou chvíli elektřiny nadbytek, je potřeba pro ni najít uplatnění, protože výroba i spotřeba musí být vždy v rovnováze, aby nedošlo k výpadku. A provozovatelé pak nadbytečnou energii maří.

Mařič energie nebo uložení energie

Jde o technologii, která dokáže odebrat z elektroenergetické sítě přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo. Zařízení se dá přirovnat k fénu, v němž je topná spirála napájena elektřinou. Teplo se následně vypustí do ovzduší, ať už pro něj existuje užitečné využití, nebo ne. Tak se elektřina likviduje bez užitku, aby v síti nevzniklo přepětí a blackout.

I zde by bylo řešením postavit přečerpávací vodní elektrárny, které by nadbytky elektrické energie ze solárních a větrných elektráren používaly k přečerpání vody z dolní do horní nádrže a pak v energetické špičce by voda z horní nádrže tekla do elektrárny u dolní nádrže.

Zatopené lomy v Podkrušnohoří (Medard, Matylda, Most a další) přímo lákají k postavení takových elektráren. Vrcholy Krušných hor leží zhruba o 500 metrů výše a tam by se postavily menší nádrže. Spád na vodní turbíny by byl více než dostatečný.

Ale zaobírá se tímto někdo na Ministerstvu průmyslu a obchodu či Ministerstvu pro místní rozvoj? Tam se spíš zabývají tou cyklostezkou za 650 milionů než potřebnou přečerpávací elektrárnou...

Zdroje:

https://www.vodarenstvi.cz/2025/06/13/u-jezera-medard-ma-vzniknout-cyklostezka-za-650-milionu-korun

https://www.denik.cz/z_domova/blackout-vypadek-elektriny-cesko.html