Zaklínačský koktejl drog, strachu a sexu

Nevím, jestli je nejlepší nápad číst texty Petry Neomillnerové v depresí nasáklých únorových dnech, nejvíce se to totiž podobá plánu jak rychle a efektivně ztratit i tu poslední kapku optimismu, nicméně osobitý styl Petry Neomillnerové a nové příběhy oblíbené postavy zaklínačky Loty jsou dostatečnými důvody proč to alespoň zkusit (před četbou odstraňte z dosahu ostré předměty, drogy a děti do patnácti let věku).

Soubor devíti povídek časově předcházející románu Psí zima popisuje početí, mládí a výcvik Loty v zaklínačské škole i získávání prvních životních zkušeností mimo její zdi. Víceméně společným jmenovatelem všech jednotlivých částí je smutné a často bolestivé odhalování a vstřebávání těch „velkých“ životních pravd o smrti, lásce, sexu, zradě, pomstě a dalších z mnoha a mnoha jedno a dvojslabičných jmen života tak, jak ho bez přípravy každému nesmlouvavá denní realita přináší na svět.

Znalí čtenáři fantastické literatury budou znát dvě z povídek již z dřívějších sborníků (Stříbro je když a Mlynářčina náruč). Tyto práce zaujmou především stylem a syrovou přímostí danou právě tím, že vznikly v počátcích autorčiny tvorby a nejsou nijak poznamenány – byť v dobrém slova smyslu – vývojem v čase a ději jak postavy, tak autorským jako takovým.

Z dalších povídek jsou nejsilnějšími kusy Otec rodiny a Půl krve. V první ze jmenovaných se Torge dostane do takřka bezvýchodné situace díky svému nezvladatelnému sukničkářství a spíše než trpkost z této povídky odkapává lehce ironický humor nad zápletkou nečekaného otcovství jedné z hlavních postav Lotina světa. Naopak v povídce Půl krve není o slzy vzteku a bezmoci nouze, souboj dvou zaklínačských škol se zjevně neobejde bez násilí všeho druhu a v pozadí se točící témata volby mezi dvěma zly a morálního odůvodnění pomsty velmi dobře doplňují.

Zbytek kratších textů se věnuje doposud nepopsaným kapitolám Lotina života, často vysvětluje jinde nakousnutá témata a doplňuje některé nedokončené příběhy.

V rámci fantasy žánru si Zaklínačka Lota v podání Petry Neomillnerové pomalu (ale jistě) buduje svojí vlastní kategorii. Lze jen potvrdit, že od původně akčně laděné záležitosti se posouvá pojetím do míst označovaných jako vztahová fantasy, ale stoprocentně tam ještě není, a stejně jako i v jiných dílech této autorky se jedná o literární hybrid akce, magie a dialogů, oblečený do typického a nenapodobitelného stylu Petry Neomillnerové.

V konečném hodnocení vyzní verdikt určitě kladně a lze se jen těšit na další pokračování zaklínačských příběhů, které autorka na svých internetových stránkách pro tento rok avizuje.

Zaklínačka Lota – Petra Neomillnerová, obálka – Lubomír Kupčík, nakl. Triton 2009, brož., 328 str., cena 248,- Kč

Hodnocení: 8/10