Chudý chlapec s výchovou od kněze
Giacomo Casanova se narodil 2. dubna 1725 v Benátkách. Patřil do herecké rodiny, ale moc dlouho si ji neužil. Když otec zemřel a matka jezdila s herci po Evropě, starala se o něj babička. Giacomo byl zvyklý na chudobu, ale jak se brzy ukázalo, dokázal si poradit, aby se dostal do té nejvybranější společnosti. Svůj podíl na tom měl jistě i abbé Gozzi, který se stal jeho vychovatelem. Naučil ho řečtinu a latinu, základy aristotelské logiky a také ho naučil hrát na housle. Nakonec zafinancoval Giacomova studia práv na univerzitě v Padově.
Ženy – potěšení i starosti
Jen co dorostl do věku, kdy ho začalo zajímat druhé pohlaví, využil Casanova možnosti a přišel o panictví. A nebyl by to právě on, aby si to na poprvé nevyzkoušel rovnou se dvěma ženami. Jak se říká, zakázané ovoce nejvíce chutná. A když se to týká tělesných hříchů, je chuť o to sladší. Casanova se začal o ženy zajímat až s extrémní intenzitou. Brzy totiž pochopil, že mohou být jeho cestou na výslunní.
Je zajímavé, že i když na dobových portrétech nevypadá nijak extra přitažlivě, ženy mu podléhaly a očividně rády. Zřejmě za to mohl jeho šarm, možná smyslnost, ale zcela jistě inteligence a výmluvnost. Dokázal se rychle přizpůsobit a vemluvit se do přízně žen z různých společenských vrstev. Není divu, že jeho „hvězda“ tak rychle stoupala.
Giacomo si však nebral servítky, a která ho zaujala, tu dostal. Nic mu nezabránilo položit do lože jak ženy svobodné, tak ty zadané, a dokonce i vdané. Několikrát svedl i manželky svých mecenášů, což mu způsobilo problémy, a tak byl každou chvíli na útěku.
Slavný útěk z vězení
Jednoho dne však byl jeho pronásledovatel rychlejší, a Casanova se tak dostal za mříže. Bylo to v roce 1755 a zavřen byl ve vězení v Piomby. To byla věznice opravdu přísně střežená. Ale nebyl by to Casanova, kdyby si neporadil. Stejně jako mnohokrát i nyní se mu podařilo uniknout, a to přes střechu vězení. Místo avizovaných 5 let si odseděl jen několik měsíců. Díky svému útěku se dostal do Evropy, kde si dál klestil cestu milostnými avantýrami až k těm nejvyšším příčkám. Byl například v Paříži, Madridu, Petrohradě, a dokonce i v Praze. Údajně pracoval jako špion pro francouzskou a portugalskou vládu, pro zednáře, a nakonec i pro inkvizici. To byl hodně odvážný krok, protože s touto pozicí jistě často balancoval na hraně.
Knihovník v Duchcově
Je až s podivem, že tak slavný a vlivný muž, který se setkal s lidmi jako byl Klement XIII., Kateřina Veliká nebo filozof Voltaire, nakonec zakotvil na jednom českém zámku, a to v Duchcově. To už však zestárl, vyschly jeho finanční prameny a zřejmě ani touha po ženách už nebyla tak silná. Nechal se proto zaměstnat v Duchcově hrabětem Karlem Josefem Valdštejnem jako knihovník. I zde byl oblíbeným. Uspořádal hraběti knihovnu a sbírky, bavil tu svými historkami mnohé návštěvníky a také tu napsal své slavné paměti. Nakonec na Duchcově také naposledy vydechl.
Zdroje:
Epocha 8/2025, str. 41
https://cs.wikipedia.org/wiki/Giacomo_Casanova
Kroky svůdníka Casanovy vedly až do Čech
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!