MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Etnikum čtyř zemí – jak blízko nám jsou Chorvati?

Už od 16. zhruba do 18. století se Chorvati usazovali na území spolkové rakouské země Burgenland (Gradišča) s přesahy na Slovensko, do Maďarska a také do České republiky. Zmíněný region byl v této době součástí Uherska a k Rakousku byl přičleněn teprve v roce 1921. Největší část potomků této migrační vlny dodnes žije v rakouském Burgenlandu, Vídni, Grazu a na dalších místech. V dnešní době tvoří Chorvati zhruba 7 % z celkové populace tohoto regionu.

Chorvatská enkláva v Rakousku

V roce 1955 byla sepsána Rakouská státní smlouva, která Chorvatům zaručila práva na užití i ochranu jejich jazyka. Myšleni jsou v tomto případě burgenlandští Chorvati, kteří pochází z prvních migračních vln. V současné době se k nim přidávají i noví chorvatští přistěhovalci. V roce 1976 byl sice vydán Zákon o národnostních menšinách, který jejich práva omezil, ale po oficiální stížnosti byla chorvatština zavedena dokonce jako úřední jazyk v 6 ze 7 administrativních okrscích Burgenlandu. Chorvatština se postupně vyvinula ve specifický malý slovanský jazyk, který se od spisovné chorvatštiny, jaká se používá v Chorvatsku, liší.

Chorvati v Maďarsku a dalších zemích

Kromě Burgenlandu najdeme toto etnikum i v příhraničním pásu na území dnešního Maďarska. Zde je počet Chorvatů odhadován na 10 tisíc. Žijí zde ve 14 obcích, jejichž centrem je Koljonf. V současnosti existuje i chorvatské osídlení na Slovensku. Tento národ najdeme především ve třech obcích v předpolí Bratislavy, jižně od Dunaje. Jsou to Jarovce, Rusovce a Čunovo. Na severozápadě od Bratislavy pak najdeme ještě chorvatskou obec Chrovátsky Grob. Na Slovensku je sice jen kolem tisíce Chorvatů, přesto se snaží zachovat svou kulturu a zvyky.

Charvátská nová ves

Až do poloviny 20. století existovaly chorvatské menšiny i u nás – na Moravě. V současné době jsou to obce Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole. Nejprve bylo obyvatelstvo rozmístěno dále na severní Moravu a kultura byla potlačována, ale od roku 1990 se objevují snahy o oživení chorvatské kultury. Je to však složité, neboť populace je zde už silně asimilována. Mezi zajímavosti patří Charvátská Nová Ves, která se nachází na severozápadní části Břeclavi. Tato obec byla chorvatským obyvatelstvem osídlena již v 16. století a až do roku 1920 byla součástí Dolního Rakouska. Teprve v roce 1974 se stala součástí Břeclavi. Potomci tehdejších přistěhovalců se snaží dodnes udržovat chorvatskou kulturu a zvyky. Živý folklór vychází z tradic Podluží i chorvatské kultury a v současné době jej lidem přibližuje Slovácký krúžek Charvatčané.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Charv%C3%A1tsk%C3%A1_Nov%C3%A1_Ves

Leoš Šatava, Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě, nakladatelství Epocha.