Císař Čchin Š’-chuang šel kvůli touze po nesmrtelnosti i přes mrtvoly

Sjednotitel země

Píše se rok 259 př. l. n. , kdy v království Čchin na svět přichází jediný mužský potomek vládnoucího krále Čuang Siang, který je pojmenován Čeng.

Po smrti otce přichází k moci jako třináctiletý, ale jelikož v té době nebyl ještě plnoletý, zastupovala ho ve věcech politických i vojenských jeho matka královna Čao a její milenec, ministr Lü Pu-wej. Oficiální korunovace proběhla až v jeho 22 letech v roce 238 př. n. l.

Během deseti let si dokázal podrobit šest království a sjednotit zemi v jednotnou Čínu. Tím bylo ukončeno dlouhé období chaosu a Číně vládl jen jeden panovník. V roce 221 př. n. l. si král Čeng volí oslovení Čchin a sám sobě uděluje titul Š'-chuang-ti, což znamená první císař.

Čchin Š’-chuang provedl v zemi velkou řadu reforem, a to v zemědělství, v armádě a v neposlední řadě i v písmu, kdy v celé Číně nastolil jednotnou soustavu znaků. Také nařídil jednotnou měnu a za jeho vlády začala výstavba Velké čínské zdi. Čchin Š’-chuang byl sjednotitelem Číny, ale způsobil i pád říše.

Velká čínská zeď – Zdroj: Shutterstock.com

Šílený krutovládce

V roce 213 př. n. l. dochází ke zlomu. Z velkého reformátora se stává zrůda prahnoucí po věčné vládě a nesmrtelnosti. Během následujících let se z přesvědčení, že jeho úspěchy a činy převyšují vše, co vykonali jeho předchůdci, rozhodne zničit vše co bylo před jeho vládou. Nařizuje spálení historických knih, ničí sochy i náboženské stavby. Je proti všem, kdo se jakýmkoliv způsobem staví proti jeho vládě. Brutálně popravuje učence, kněží i vojenské velitele, jen aby upevnil svou moc. Vrcholem jeho krutosti je, že nechal zaživa zazdít do jedné z palácových zdí 460 konfuciánských učenců.

V jeho šílenství se také promítá touha po nesmrtelnosti a věčném vládnutí. Nechal si postavit honosný palác a dal si vystavět hrobku, jakou svět ještě neviděl. To spolu s výstavbou Velké čínské zdi a pěti nákladnými cestami po říši Čínu extrémně zadlužilo. Císař už tak na zchudlý lid uvalil enormně vysoké daně, což přispělo k nenávisti obyvatelstva vůči panovníkovi. Roku 206 př. n. l., čtyři roky po Čchin Š’-chuangově smrti, za vlády jeho syna Chu Chaj zvaného Er-š'-chuang-ti, pak vypuklo velké rolnické povstání, jež mělo za následek pád dynastie Čchin.

Touha, jež zabíjí

Neukojitelná touha po nesmrtelnosti měla za následek jeho smrt. Při jeho velkolepých cestách po Číně mu skupina lékařů nabídla elixír věčného života obsahujícího malé množství rtuti. Císař po požití na následky otravy zemřel.

Čchin Š’-chuang je pohřben v hrobce připomínající jeho říši. Je to hrobový komplex, který je střežen více jak sedmi tisíci hliněnými vojáky zvanými Terakotová armáda.

Výstavba mauzolea trvala 36 let. Při stavbě zemřelo 700 tisíc pracovníků, ať už vyčerpáním, neopatrností nebo úmyslným pohřbením zaživa, aby nebyla vyzrazena poloha císařova věčného odpočinku.