Když se cestování stává utrpením

Mezi typické projevy pásmové nemoci patří silná bolest hlavy, bolest svalů, nespavost, ale také únava. Člověk někdy nemůže ani spát, ale ani být vzhůru. Při pásmové nemoci se dále objevuje přecitlivělost na světlo i na hluk a podráždění, deprese, nechutenství, nevolnost a bolest žaludku. Tyto stavy člověk zažije hned dvakrát – po příletu do vybrané destinace a po návratu domů.

Pásmová nemoc (známá také pod pojmenováním jet lag) vzniká, pokud člověk v relativně krátkém čase překročí několik časových pásem. Tehdy totiž dochází k „rozházení“ denních rytmů člověka. Pásmová nemoc úzce souvisí s rozvojem dopravy. Ta je totiž neustále rychlejší a rychlejší, a tak člověk překračuje rychleji časová pásma. K tomu v minulosti nedocházelo.

V první řadě je zapotřebí si vysvětlit, co je to tzv. cirkadiánní rytmus. Jedná se o jeden z biorytmů, jehož doba trvání je v průměru dvacet čtyři hodin (přesněji se jedná o časový interval mezi dvaceti až dvaceti osmi hodinami). Tento biorytmus zahrnuje tělesné funkce, například změny tělesné teploty, vyplavování hormonů, krevní tlak a zejména střídání spánku a bdění.

Denní rytmus každého člověka ovlivňuje množství denního světla. Pokud ho na člověka působí málo, tělo začne produkovat melatonin, což je spánkový hormon. Právě ten způsobuje pocit ospalosti a pomáhá k snadnému usínání.

Pokud při cestování velmi rychle překročíte několik časových pásem, poruší se přirozený cirkadiánní rytmus člověka. Jedná se o veliký zásah. Musíme si uvědomit, že dojde k porušení rytmu, ve kterém člověk fungoval klidně po několik let. Není tedy divu, že to fungování lidského těla zasáhne.

Čím více časových pásem člověk překročí, tím hůře se projevuje pásmová nemoc. Dochází totiž k většímu šoku. Pásmová nemoc má mírnější projevy, když poletíte směrem na západ. Snáze si člověk na změnu zvyká, protože si vlastně prodlouží den. Při cestování směrem na východ se pásmová nemoc projevuje mnohem hůře. Tuto nemoc také mnohem hůře snášejí starší lidé. Jejich biologické rytmy se mnohem déle srovnávají.

Odborníci se dodnes neshodli na to, jak vlastně pásmová nemoc vzniká. Údajně by se na jejím vzniku měly podílet změny v hladině kyslíku při dlouhém letu letadlem. V letadle je totiž nižší tlak vzduchu a do mozku se člověku dostává málo kyslíku. Snížená hladina kyslíku v krvi se pak projeví dehydratací, nevolností a celkově horšími projevy pásmové nemoci.

Při cestování rozhodně zapomeňte na konzumaci alkoholu. Ten výrazně zhoršuje projevy pásmové nemoci, protože bude lidský organismus zatížen ještě odbouráváním alkoholu.

Pásmová nemoc obvykle pozvolna mizí během několika dnů. Záleží na tom, kolik časových pásem člověk překročil. Na vyrovnání se s jedním časovým pásmem tělo potřebuje asi jeden den.