Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Finanční gramotnost / foto: shutterstock

Finanční gramotnost u nás a ve světě - jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?

Finanční gramotnost se v médiích omílá stále častěji, zejména v souvislosti s tím, jak bychom ji u sebe i svých potomků měli zlepšovat.

Pro ty, kdo se s tímto pojmem prozatím ještě nesetkali, bychom mohli tento pojem vysvětlit jako soubor určitých vědomostí a dovedností, díky nimž lidé rozumí financím a dovedou s nimi správně zacházet za různých okolností. Nejspíš neexistuje nikdo, kdo by byl finančně zcela negramotný. V tomto ohledu mluvíme spíše o různých úrovních znalostí, které se u lidí dost liší, a to jak v rámci našeho státu, tak v porovnání zahraničím.

O tom svědčí měření, které před čtyřmi lety provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, mezi jejíž cíle patří právě ekonomický rozvoj, potlačení nezaměstnanosti a stabilizace a rozvoj mezinárodních finančních trhů. Do tohoto průzkumu se zapojili lidé ve věkovém rozmezí 18 - 76 let ze třiceti zemí Evropy, Asie, Afriky, Austrálie a Severní i Jižní Ameriky. Právě díky takovému rozpětí je možné vzájemně porovnat to, jak se obyvatelé staví k financím a záležitostem, které s nimi souvisejí.

Průzkum všech oblastí

Celý dotazník dohromady tvořilo 21 otázek s tím, že za každou správnou odpověď dostali zúčastnění jeden bod - celkem tedy mohli dostat maximálně 21 bodů. Otázky byly rozdělené tak, aby objímaly celé spektrum oblastí finanční gramotnosti, tedy nejen samotné znalosti, ale také vlastní chování a postoje. Konkrétně byly rozřazeny takto:

Finanční znalosti - 7 otázek Chování v souvislosti s financemi - 9 otázek Postoje k finančním záležitostem - 5 otázek

Finanční znalosti

V této kategorii se obecně považovalo za dobrou úroveň finanční gramotnosti alespoň pět správně zodpovězených otázek (5 bodů). Průměrně tohoto výsledku dosáhlo 56 % zemí s tím, že pouze v rámci Česka to bylo pouze 52 %. Zajímavé bylo porovnání úspěšnosti počítání příkladů souvisejících s úročením investic. U jednoduchého úročení se s příklady dokázalo poprat 58 % respondentů, a to jak u nás, tak i ve světě, zatímco u složeného si s příklady poradilo jen 30 % zúčastněných a v případě České republiky jen 22 %.

Kromě investic se otázky týkaly také zabezpečení na stáří. Mladí lidé jsou si dobře vědomi, že nepodnikají dostatečné kroky k tomu, aby si vytvořili finanční jistotu pro svůj důchodový věk, přesto se do žádných změn nehrnou. Podobně je tomu také v případě ostatních skupin, kdy lidé nejednají v souladu se svými finančními znalostmi, které jsou relativně vysoké - zejména u mužů, kteří v tomto ohledu ženské pohlaví o několik procent převyšují (v ČR konkrétně o 4 %). Celkově se náš stát v této kategorii umístil na 19. místě.

Chování v souvislosti s financemi

Otázky v této kategorii se týkaly především spoření a opatrnosti v souvislosti s nákupy a finančními produkty. Tady Česká republika o tři příčky spadla. Se šesti body, které se v tomto případě považovaly za minimum pro dobrý výsledek, tu skončilo jen 42 % českých obyvatel, zatímco ve světě byly výsledky o 12 % lepší. Obzvláště katastrofické byly výsledky v souvislosti s šetřením a finančními produkty.

Pouze 59 % dotázaných (v Česku i ve světě) aktivně spoří a neuvěřitelných 60 % ze všech dotázaných uvedlo, že nemá žádný domácí rozpočet - v ČR byly výsledky o něco lepší, a to 40 %. Naopak dvěma z pěti dotázaných se v letech 2014 a 2015 nepodařilo ušetřit vůbec nic. Pro někoho může být šokující také to, že méně než polovina méně než polovina dotazovaných si zjišťuje informace o finančních produktech předtím, než si jej sjednali - v ČR šlo o 21 % zúčastněných.

Odbočka do světa exekucí

Vzhledem k výsledkům ohledně šetření a obezřetnosti při nákupech a využívání finančních služeb se není čemu divit, že podle mapy exekucí má u nás na krku nějakou exekuci 9,2 % obyvatel. Za to může hned několik faktorů, které se liší člověk od člověka. V první řadě je na vině neuvážené nakupování bez ohledu na možnosti rodinného rozpočtu. Mimo to je na vině také absence finanční rezervy, kvůli které lidé řeší nečekané výdaje krátkodobými půjčkami.

Jak se totiž můžete přesvědčit v konkrétním srovnání krátkodobých půjček, úroková sazba bývá u těchto produktů dost variabilní a v některých případech může vypůjčenou částku bohužel i několikanásobně převýšit. Nejenže tímto způsobem lidé finance často ztrácejí, ale jelikož si současně netvoří žádné rezervy, často se do svých finančních potíží zamotají, což logicky vede k exekuci a následně i k insolvenci.

Postoje k finančním záležitostem

U poslední kategorie se za úspěch považovaly minimálně tři správně zodpovězené otázky, čehož dosáhlo 46 % Čechů. Předmětem otázek byly zejména znalosti a přístup k finančním produktům.  Nejzajímavějším výsledkem bylo především to, že průměrně 9 z 10 dospělých dobře zná alespoň pět různých finančních produktů a 3 ze 4 dotázaných má nějaký sjednaný. U nás lidé nejčastěji využívají běžné účty, spořicí a důchodové produkty a různé typy pojištění.

Cílem dnešního nahlédnutí do mezinárodního šetření a porovnání finanční gramotnosti Čechů s dalšími národnostmi bylo především to, abyste si udělali obrázek o chybách, kterých se kolektivně dopouštíme Díky tomu pro vás totiž bude jednodušší se jim vyhnout, a tak svou finanční situaci mnohonásobně zlepšit. Protože, jak autoři tohoto měření napsali v jeho úvodu: „Posouzení úrovně finanční gramotnosti populace je stěžejní součástí úspěšné národní strategie pro finanční vzdělávání, jelikož umožňuje identifikaci nedostatků a návrh vhodného řešení.“

Zdroje: PSFV.cz | Mapaexekuci.cz | Ferovepujcky.cz | OECD.org

Finanční gramotnost u nás a ve světě - jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!