Umělá děloha - naděje pro předčasně narozené děti

Umělá děloha je stará jako inkubátor

Mnoho z předčasně narozených dětí, tedy těch, které přijdou na svět před ukončením 24. týdne nitroděložního vývoje, má nedovyvinuté orgány. Především jejich plíce nejsou schopny zpracovávat vzdušný kyslík. Obvyklým řešením je inkubátor, který ale vývoji jejich orgánů nepomůže, pouze vytvoří pro novorozence vhodnější prostředí. Ideálním systémem pro zabezpečení plnohodnotného vývinu orgánů u dětí po předčasném porodu je umělá děloha. Tento nápad není žádnou novinkou. O umělé děloze se uvažuje již dlouho. Problémem však bylo zajištění udržování optimálního tlaku cirkulujích živin zásobujících plod uvnitř umělé dělohy.

Autonomní systém cirkulace

Tento problém však před zhruba dvěma lety vyřešili na Children’s Hospital of Philadelphia, čímž vznikla pro milióny předčasně narozených dětí nová naděje na přežití. Cirkulaci živin pohání srdce samotného plodu, tím je zajištěn optimální tlak, který plod nepoškodí. Podmínkou pro tento systém je ovšem plně vyvinuté srdce plodu.

Testy na ovčích plodech se slibnými výsledky

Systém umělé dělohy byl otestován na několika ovčích plodech, u nichž byl vývoj v těle matky přerušen v období vývinu, které je ekvivalentní 24. týdnu vývoje člověka. U téměř 90 % testovaných plodů byl prokázán po vložení do umělé dělohy pokračující vývoj bez negativních tělesných změn v podobě zhoršení krevního oběhu, selhávání orgánů a podobně. Umělou dělohu bude třeba ještě velmi dlouhou dobu testovat, než bude možné její plné využití pro člověka. Přesto se zdá, že tato metoda, ač vyvolává celou řadu etických otázek, může být nadějí pro předčasně narozené děti. Možná je to i začátek dlouhé cesty realizace vědecko-fantastickcýh scénářů zrození budoucích generací.