Není to ale záležitost posledních 100 let, jak by se možná mohlo na první pohled zdát: prvopočátky zubní hygieny můžeme najít už 5 000 let před naším letopočtem. Víte ale, zda byla dříve pasta, nebo kartáček? A kdy a kde vynalezli zubní kartáček v té podobě, v jaké ho známe dnes? Přijměte naše pozvání na menší historický průzkum a vše se dozvíte…
Začalo to ve starém Egyptě
Ten, kdo tipoval, že první zubní pasta vznikla dříve než kartáček, hádal správně. Byli to právě staří Egypťané, kteří se jako první pokoušeli pečovat o svou ústní dutinu. Za tímto účelem si připravovali speciální „zubní prášek“ – směs popela z volských kopyt, myrhy, drcených vaječných skořápek a pemzy. Jako kartáček jim pak posloužil vlastní ukazovák, jímž si směs nanášeli na zuby.
První zubní kartáčky mají za touto předchůdkyní zubní pasty až 2 000 let zpoždění. Tentokrát s ním přišli staří Babyloňané a jednalo se vlastně o větvičku z některého místního aromatického stromu. Tato větvička se pozvolna žvýkala, čímž došlo k jejímu roztřepení a následně i mechanickému čištění zubů.
Kartáček na zuby, jak jej (ne)známe
Předchůdce zubního kartáčku v podobě, v jaké jej známe dnes, se zrodil ve staré Číně okolo prvního století našeho letopočtu. Jednalo se o kančí štětiny, připevněné na bambusovou nebo kostěnou rukojeť. Z Číny se tento vynález dostal i do Evropy, kde se kančí štětiny vyměnily za koňské žíně.
Během středověku vývoj kartáčků na zuby trochu stagnoval. Další významný bod v jeho historii najdeme až ke konci 18. století, kdy vznikl první masově vyráběný kartáček. Vymyslel jej Angličan William Addis během svého pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za vyvolávání nepokojů.
Posledním moderním velkým zlomem v dějinách manuálních zubních kartáčků je potom vynález nylonu a dalších umělých vláken, která nahradila prasečí štětiny. Poprvé se takový kartáček představil světu v roce 1938 a vzhledově se již velmi blížil těm, které dnes prodává i Herbadent.
K tomuto článku není otevřena diskuze