MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Kam sahají vaše úplně první vzpomínky? U většiny lidí jde o dobu kolem dvou nebo tří let, u někoho ještě mnohem později. Problém přitom není v tom, že by si kojenci neuměli vytvářet vzpomínky. Vědci mají hned několik teorií, proč si je nedovedou udržet.

Tři teorie infantilní amnézie

Jednou z nich je teorie o tom, že autobiografické vzpomínky vyžadují, aby se vyvinulo vnímání sebe sama. Podle testu se zrcadlem se takové vnímání objevuje okolo druhého roku. Na vině ale také může být fakt, že u velmi malých batolat a miminek ještě není dostatečně vyvinutá řeč, takže vzpomínky neumí zformulovat. V neposlední řadě může jít i o tak prostě vysvětlení jako to, že hipokampus, oblast mozku zodpovědná za paměť, není v kojeneckém období plně vyvinutá.

Poslední teorii podporuje případ známého pacienta neurovědy Henryho Molaisona, kterému při nepovedené operaci mozku v 50. letech lékaři poškodili právě hipokampus. Muž ztratil schopnost ukládat si nové vědomosti do dlouhodobé paměti. Učil se tedy podobně jako děti; nevěděl sice, že danou věc opakuje už poněkolikáté, ale zároveň se v ní objektivně zlepšoval.

I výzkum na mláďatech primátů a potkanů naznačuje, že dlouhodobou paměť lze vytvářet až v době, kdy se v hipokampu přestanou tvořit nové neurony. To u lidí trvá několik let.

Opravdu se to stalo?

Zajímavé je i to, že má mozek tendenci vytvářet falešné vzpomínky z raného dětství. Vizualizuje si podněty, které si uloží jako vzpomínky, ačkoliv se nikdy nestaly. A ty skutečné události si zase často přikrášluje, protože jsou ovlivněné vyprávěním někoho dalšího. Tomuto fenoménu se v 80. letech věnovala psycholožka Irvine Elizabeth Loftus, která dobrovolníkům vsugerovala, že se jako děti ztratili v obchodě. Třetina účastníků si pak na událost “rozpomněla” v živých detailech.

Zdroje: 

https://www.flowee.cz/civilizace/12491-vymazane-vzpominky-proc-si-nepamatujeme-sve-narozeni-ci-prvni-krucky

https://nedd.tiscali.cz/proc-si-nevzpominame-na-dobu-kdy-jsme-byli-mali-282396