MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Ig Nobelovy ceny již přes 30 let

Už od roku 1991 udílí časopis Annals of Improbable Research (přel. Ročenka nepravděpodobného výzkumu) ocenění za neobvyklé nebo žertovné výsledky skutečných vědeckých výzkumů nesoucí název Ig Nobelovy ceny. Ig Nobelova cena je věnována fiktivnímu bratru Alfreda Nobela – Ignáci Nobelovi. Oceněné výzkumy mají nejdříve lidi rozesmát, ale ve své podstatě pak spíše donutit k zamyšlení. Předávání cen v 10 různých kategoriích probíhá na Harvardově univerzitě a odbornými přednáškami oceněných na Massachusettském technologickém institutu. Na těchto výzkumech se skutečně vědecky pracuje i řadu let. Laureáti si z předávání pravidelně odnášejí téměř bezcennou bankovku, která má hodnotu deseti biliónů zimbabwských dolarů.

Česko má své trofeje

Z předchozích ročníků má Česko již několik Ig Nobelovek na svém kontě. Jiří Wackermann ji získal v roce 1997 za svůj výzkum žvýkaček. Zaměřil se na pozorování a měření mozkových vzorců lidí, když žvýkají jejich různé příchutě. V roce 2014 tým vedený Jaroslavem Flegrem byl vyznamenán Ig Nobelovou cenou za výzkum, zda vlastnictví koček ohrožuje lidské duševní zdraví. Neurovědkyně Eliška Procházková uspěla ve 32. ročníku soutěže s výzkumem srdečního tepu. Přišla na to, že srdeční tep romantických partnerů se synchronizuje.

Ze světa Ig Nobelovek

Většina výsledků lidi na první pohled rozesměje, mají však důležitý dopad pro vývoj v široké paletě vědeckých prací a dalších výzkumů. Uvidíte, že má cenu Ig Nobelovy ceny sledovat. Uveďme si pro představu pár příkladů vítězných projektů:

Holandský vědec  Bert Tolkamp dokázal, že čím déle krávy leží, tím dříve si pak stoupnou, ale jakmile si kráva stoupne, je nelehké předpovědět, kdy si zase lehne.

Japonští inženýři představili výzkum prstokladu na dveřní kouli, když chcete otočit klikou.

S úsměvným objevem přišel ukrajinský vědec Pavlo Blavatsky, který dokázal usouvztažnit obezitu politiků a korupci. Zjistil, že čím jsou politici obéznější, tím mají větší sklon ke korupci.

Studie věnující se lidem pod vlivem alkoholu prokázala, že lidem společně s promile stoupá i sebevědomí a to, jak atraktivní si připadají. Tento efekt navíc platí i u lidí, kteří se pouze domnívají, že jsou opilí. Účastníci výzkumu, kterým bylo podávané pouze placebo, totiž popsali také pocit zvýšeného sebevědomí.

Tým Petera Snydera nechal dobrovolníky velmi rychle vypít velké množství vody, ale neumožnil jim dojít si na toaletu. Místo toho museli vyplnit několik testů prokazujících duševní výkonnost. Dospěli k závěru, že silná touha dojít si na záchod má za výsledek obdobné snížení mentálních schopností jako 24 hodin bez spánku nebo půl promile alkoholu.

Speciální nutriční cenu si odnesli vědci, kteří zkoumali vztah jídla a zvuku, které jídlo při konzumaci vydává. Podávali lidem staré a zvlhlé brambůrky, ale k tomu jim pouštěli zvuk hlasitého křupnutí. Lidem pak brambůrky chutnaly jako by byly čerstvé.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ig_Nobelova_cena

https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/ig-nobelovy-ceny-jiz-potricate-se-ocenovaly-nejbizarnejsi-vyzkumy

https://www.idnes.cz/technet/veda/ig-nobelova-cena-cesti-vedci-2014.A140919_123630_veda_mla

https://www.osel.cz/11922-ig-nobelovy-ceny-za-rok-2021.html