Jak vznikla vyjmenovaná slova a jak dlouho nás budou ještě strašit?

Být, bydlit, obyvatel...tak začíná řada slov po souhlásce B, jak si ji jistě pamatujeme ze základní školy. Přibližně ve 3. třídě začíná žákům mučení v podobě vyjmenovaných a příbuzných slov, která se musí učit nazpaměť, a jak někteří pedagogové zvláště starších ročníků s oblibou říkají: "Kdybych vás o půlnoci probudil, musíte umět odříkat řadu vyjmenovaných slov, jako když bičem mrská!"

Odkud řada neoblíbených slov pochází?

Leckdo si myslí, že vyjmenovaná slova jen tak někdo určil a sepsal, aby se děti na základní škole nenudily a učitelé měli co vyučovat. Pravdou však je, že za nepopulární řadou slov stojí podstatné historické souvislosti. Ještě ve staré češtině totiž existoval rozdíl ve výslovnosti hlásek I a Y, takže jste bez problému rozlišili, pokud někdo například musel "mít" nádobí (ve smyslu vlastnit), oproti tomu, když musel "mýt" nádobí (ve smyslu oplachovat). Postupem času ve však rozdíly ve výslovnosti stíraly, a proto již v roce 1902 najdeme v díle Jana Gebauera Pravidla hledící k českému pravopisu a pravoslaví řadu abecedně seřazených slov, ve kterých se po obojetných souhláskách píše Y.

Jaká byla původní verze vyjmenovaných slov?

Oproti prvním, abecedně řazeném seznamu z roku 1902, se můžeme již v následujícím vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1913 setkat se stručným výčtem slov, která podle slov autora "jest nutno si prostě pamatovati." Úplně první soupis vyjmenovaných slov pak vypadal následovně: "obyčej, babyka, Bydžov, bystrý (bystřina, Bystřice), kobyla; kopyto, pykati, pysk, zpytovati, pytel, třpytiti se; hmyz, mys, mysl (mysliti, myšlenka, myslivec, smysl, Nezamysl, Litomyšle), myš; vydra, povyk, zvyk (obvyklý), vyza, vyžle; usychati (vysychati atd.), syčeti (sykot), syn, syrob, sysel, sytý (sytiti); polykati, lysý (lysina, lyska), lyže, plyn (plynouti), slynouti, Volyň; jazyk (jazýček), brzy, nazývati.“ Postupem času a v souvislosti s vývojem jazyka byl seznam vyjmenovaných slov postupně obměňován, upouštělo se od zastaralých slov, která byla nahrazována živějšími příbuznými slovy nebo slovy převzatými, jako bylo například slovo "lyže."

Dočkáme se nějaké změny?

Pravdou je, že vyjmenovaná slova se učí již po desítky let stejným způsobem, což možná není úplně šťastné. Učitelé většinou preferují memorování – bezmyšlenkovité odříkávání často bez pochopení významu slov. Jak smysluplněji by se dal využít čas, který je léto látce věnován, a kde berou učitelé jistotu, že naučit se vyjmenovaná slova zpaměti znamená umět je správně používat v mnoha jejich obměnách a odvozených tvarech? Pravdou je, že v nejbližší době se žádná změna pro sloučení písmen Y a I nechystá, a proto čeká i další generace žáků boj se slovíčky, se kterými se trápily už i naše prababičky. Bylo by lepší, kdyby se současní učitelé nerozhodli pokračovat ve stopách svých předchůdců a přišli by na zajímavější a hlavně zábavnější způsob, pomocí kterého si žáci vyjmenovaná slova osvojí? Anebo je dril právě to, co chybí dnešním dětem, které vyžadují jen zábavu, a přitom vůle jim chybí?