Dříve, ještě jako Československo, existovalo celkem 6 zemí, které s námi sousedily. Po rozdělení země zůstaly už jen čtyři, tedy Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko. Lidé v nich se samozřejmě liší a pohled na ně také, v závislosti na geografické poloze v České republice, tedy například Jižní Morava vnímá jinak Poláky, nežli s nimi hraničící Slezsko. Přesto platí o našich sousedech určité stereotypy.
Sever
Začněme například Polskem. Většina obyvatel naší země zná z této velmi zajímavé země vesměs jen tři věci. Mnoho polských aut jedoucí rychle a nebezpečně přes naši zem do Německa nebo Rakouska za prací. Typicky starý kouřící Passat v kombíku, ve kterém je pět poláků a auto po strop napěchované věcmi. Další věcí jsou kauzy polských nekvalitních potravin dovážených k nám. V neposlední řadě je jejich jazyk pro našince poněkud směšný a ušišlaný, proto se někdy říká Polákům „Ušišlanci“. Ovšem lidé zejména ze Slezska mají k Polákům jiný vztah, protože je lépe znají. Jinde jsou totiž hranice s Polskem v horách, není tam tedy tak masové setkávání Čechů a Poláků, jako právě ve Slezsku. Lidé z Opavy, Ostravy nebo třeba Těšína vědí, že v Polsku se dají koupit velmi kvalitní potraviny, jsou tam velmi dobré silnice a dálnice, ale taky to, že Polsko je nábytkářská velmoc. Zajímavé je, že lidé ze Slezska se s přilehlými polskými regiony baví česky a polštině rozumí, je tomu i naopak. Což je protikladem toho, že ostatní české a polské regiony se pokouší dorozumívat angličtinou, což je celkem hloupé a nudné, když jazyk našich sousedů je tak podobný, stačí se jen trochu snažit. Málokdo taky ví, že v Polsku se každý rok otevírá 200 kilometrů dálnic a země se stává zemědělskou a vojenskou velmocí. Možná tedy jen lidé v Moravskoslezském kraji vědí, že to už dávno není náš zaostalý severní soused.
Východ
Když půjdeme po našich hranicích od Polska po směru hodinových ručiček, dostáváme se na Slovensko. Náš východní soused je ze všech sousedů nejmenší a nejméně lidnatý. Stereotypy existují i zde. Mnoho lidí si myslí, že na Slovensku všichni dojí kozy někde v horách, vzhledem k široké síti sýrařských stánků. Někdo zase má Slovensko stále za jakousi menší a zaostalejší část naší země, jakousi východní marku. Další lidé zase neradi vidí, jak zde slovenští studenti zdarma studují a pak se vrátí na Slovensko pracovat. Jenže ono to tak jednoduché není. Samozřejmě, sýry se na Slovensku dělají a jejich studenti u nás studují. Ale mnoho z nich se tu taky usadí a třeba zde prožije zbytek života. A i ti, kteří se vrátí na Slovensko, mají k naší zemi kladný vztah a pomáhají budovat dobré vztahy. Dříve, těsně po rozdělení Československa, byla mezi naší zemí a Slovenskem určitá rivalita, ale dnes už, doufejme, většina Čechů naším sousedům přeje, třeba i v hokeji, pokud naši nehrají. Slovensko je taky automobilová velmoc, kde se ročně vyprodukují stovky tisíc aut. Ovšem pověsti o krásných slovenských ženách se rozhodně zakládají na pravdě!
Jih
Co se týče našich jižních sousedů, tedy Rakouska, tak tam jsou všem známy krásné hory, kde se dobře lyžuje, Sacher a vídeňský řízek, Schönbrunn, kulturní země, ale taky třeba odpor k našemu Temelínu a bývalá rakouská nadřazená pozice vzhledem k naší zemi, která skončila před sto lety. Jiný náhled mají na Rakousko lidé z Jižní Moravy, z podobného důvodu jako Slezané k Polákům. Opět, pouze tady, nejsou na hranici hory a tak se Jihomoravané a Rakušané často setkávají. Proto zde lidé například vědí, že vinařských oblastí je v Rakousku více, než na Moravě a mnozí ve vinařském průmyslu v Rakousku také pracují. Obě země dělají různá setkání v rámci příhraniční spolupráce a lidé z Jižní Moravy jezdí do Vídně častěji, než do Prahy. Ať už za nákupy, nebo i dále, když využívají vídeňského letiště Schwechat.
Západ
Náš největší soused, tedy na západě se rozkládající Německo, má na naši ekonomiku podstatný vliv a proto není zase tak velký rozdíl v tom, jak je vnímáno v Karlovarském kraji a jak na severní Moravě. Obecně se má za to, že Němci jsou přesní, velmi a efektivně pracují, mají vše čisté a jsou dobrými obchodníky s rozvinutým průmyslem. To všechno je celkem pravda, ale s tím pracovním nasazením to už tak moc neplatí. Díky velmi silným odborům, které jsou v každé větší německé firmě, zaměstnanci nepracují nijak usilovně a o nějakých přesčasech se málokdy dá hovořit. Některé oblasti navíc začínají mít problémy s ilegálními přistěhovalci a tak stoupá i zločinnost i zátěž na sociální systém. Bude zajímavé sledovat, jak se toto promítne do budoucna. Každý ví, že po Evropě je mnoho německých turistů lačných poznávat památky a přírodní krásy jiných zemí. Ovšem už méně lidí zná historickou hodnotu a památky německých měst a oblastí, které rozhodně stojí za návštěvu. Například největší katedrála v Kolíně nad Rýnem, hanzovní města Hamburg a Brémy, nebo třeba malebná příroda Sárska stojí rozhodně za návštěvu. Jako turistická destinace je tedy Německo z naší strany trochu zanedbané. Je to asi z důvodu rozvinutého obchodu, mezi ním a naší zemí. Na turistiku tak už nezbývá čas.
A jaký je váš názor? Je hezčí příroda v Rakousku nebo na Slovensku? Která kuchyně vám nejvíce chutná? Jsou hezčí Polky nebo Němky? A s kým je nejlepší domluva? Zkrátka, které z našich sousedů máte nejraději?
Vztahy se sousedními zeměmi - koho máte nejraději?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 1