V době příchodu Cyrila a Metoděje si všichni Slované rozuměli

Staroslověnština pro přiblížení křesťanství obyčejným lidem

Cyrila a Metoděje povolal tehdejší kníže Rastislav, který chtěl hlavně na Velké Moravě šířit křesťanství v jazyce, kterým se tam tehdy běžně mluvilo. Do té doby byly konány bohoslužby pouze v latině či v řečtině, těm ale obyčejní lidé nerozuměli, a tak pro ně kázání a bohoslužby neměly žádný význam. Věrozvěsti ze Soluně se na svůj příchod řádně připravili a nic nezanedbali. Nejen že vytvořili a přinesli vlastní jazyk, dokonce vytvořili i písmo, aby mohli liturgické texty přiblížit širší veřejnosti. Jazyk staroslověnština vznikl z tehdejšího soluňského nářečí, které se velmi podobalo jazyku tehdejších Slovanů. Písmo hlaholice bylo vytvořeno z malých písmen řecké abecedy. Jejich kázání a učení byla natolik úspěšná, že již za pár let byli jejich učedníci připraveni na kněžské či biskupské vysvěcení. Staroslověnština se dodnes používá pod názvem církevní slovanština jako bohoslužebný jazyk církví byzantského obřadu.

Staroslověnština jako obrana proti přílišnému německému vlivu

Kníže Rastislav povolal věrozvěsty také ještě z jednoho podstatného důvodu. Cítil totiž růst politického a náboženského vlivu německých kmenů, které vysílaly své kněze šířit křesťanství v latině. Obával se, že by tyto kmeny mohly v budoucnu ovlivnit slovanské smýšlení natolik, že by si později mohly nárokovat jejich území a podrobit si také obyvatelstvo. Z toho důvodu nechal vyhnat ze země latinsky mluvící kněze a přivítal Cyrila a Metoděje s jejich staroslověnštinou.

Staroslověnština jako symbol Slovanství

Působení Cyrila a Metoděje se netýkalo pouze oblasti Velké Moravy. Svými překlady a díly ovlivnili také Rusko, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko, Chorvatsko či Polsko. Národní jazyky slovanských zemí ještě v té době neměly své spisovné formy, a proto se jejich spisovným jazykem stala právě staroslověnština. Propojila tak slovanské národy nejen v náboženském smýšlení, ale také v dorozumívací formě. Dokonce jsou známy i jednotlivé obměny staroslověnštiny, jakési dialekty, které se v různých oblastech mírně lišily. V dnešní době slovanské národy do velké míry ztratily vzájemnou srozumitelnost jejich jazyků. Vznikají proto pokusy vytvořit umělou řeč, která by byla "mezi" všemi jednotlivými slovanskými jazyky, jakési slovanské esperanto. Například se jedná o novoslovanštinu, nebo interslovanštinu, kterou budou dokonce mluvit příští rok herci z Hollywoodu ve filmu Nabarvené ptáče.

Staroslověnština a její odkaz pro dnešní dobu

Možná by nebylo špatné zamyslet se nad tím, co může znamenat odkaz Cyrila a Metoděje pro současnost. Nynější trend často zavádí do běžné mluvy různé anglicismy, které s oblibou používá hlavně mladá generace. Takové výrazy často asimilují do běžného jazyka natolik, že se stanou jeho součástí bez tendence najít odpovídající výraz v domácím jazyce. Připomeňme například hojně využívaná slova jako meeting, aerobic, spam, selfie nebo hoverboard. Ta dokonce již běžně skloňujeme, což je jednoznačně chybné. Přitom ostatní slovanské jazyky často mívají pro tyto pojmy vlastní názvy. Ve slovenštině je pro "selfie" například "svojka". Zkusme se tedy vrátit ke kořenům a nazývejme věci správně česky, což by měl dělat především náš národní jazykový ústav. Vždyť nejen Cyril s Metodějem poukazovali na důležitost slovanských jazyků. Později, v době Národního obrození, to byl sám František Palacký, jež tak vehementně vystupoval proti tehdejším germanismům, které měly snahu vytlačovat krásná česká slova, stejně jak se to dnes děje s anglikanismy. Chraňme tedy náš český jazyk jakkoliv to půjde, nikdo jiný to za nás neudělá.