Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Deprese / foto: shutterstock

Deprese, můj přítel nejvěrnější

Znáte ten pocit, kdy vás nic nebaví, nechcete nikoho vidět, a nejradši byste nebyli? Na dveře klepe deprese, a neptá se, jestli může dál.

Jakmile na nás ta mrcha sedne, nemusíme hned letět k psychiatrovi, i když jsme takzvaně “na prášky.” V první řadě je třeba rozlišit, jestli se jedná o blbou náladu, nebo opravdovou depresi. Pokud si na takovou diagnózu netroufáme, je dobré navštívít odborníka. Je velký rozdíl mezi podzimním splínem, a opravdovou depresí. To první můžeme zvládnout sami, to druhé většinou ne.

Devět z deseti psychiatrů nám řekne, že deprese je jako chřipka. Objeví se zničeho nic, a stejně tak může odejít. Nebo o sobě dává vědět léta, my její příznaky bagatelizujeme a nějak to zvládáme, až najednou mozek řekne dost!

Spouštěčem může být osobní katastrofa, dlohodobá nespokojenost ve vztahu nebo v zaměstnání, nekonečně chmurné počasí, nebo třeba jen zklamání ze života, která jsme si představovali úplně jinak.

V poslední době vědci překvapivě zjistili, že deprese mohou vznikat od nadměrného sezení. Není na tom nic divného. Od přírody jsme nastaveni na neustálý pohyb, a naše tělo s tím při svém složitém fungování počítá. Jakmile pohyb radikálně omezíme, zákonitě se to někde projeví. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, sezením opouštíme sociální vazby a uzavíráme se do sebe. Právě to může být spouštěčem deprese, která tam někde uvnitř čeká na svou příležitost.

Jste víc v práci než doma, kam se chodíte jen vyspat? Váš osobní život se limitně blíží k nule, a v práci šéf testuje, co ještě unesete? Manažeři a šéfové jsou dnes do jisté míry nepřiznanými psychology. Snaží se odhadnout, kolik toho na vás naložit, abyste co nejdéle vydrželi ve stavu těsně před sesypáním.

Tohle všechno už nejspíš víte, a ptáte se, co s tím. Nebudeme vás zatěžovat všeobecně známými hraběcími radami, jako je svižná procházka, dostatek ovoce a zeleniny, nebo omezení kouření a pití. Ano, můžou fungovat, ale většinou nestačí.

Přestože ve svém soukromém depkovém světě nemáte na nikoho náladu, překonejte se, a dovolte člověku, ke kterému máte důvěru, do něho vstoupit. Ideálně když to bude optimista, a nikoli někdo, kdo vás ve vaší depresi utvrdí a podpoří.

Dopřejte si čokoládu. Čokoláda je výborné antidepresivum, a navíc skvěle chutná. Nebojte se, že ztloustnete. Jakmile depka pomine, stravovací návyky se samovolně upraví. A i byste měli třeba sklon k nějakému kilču navíc, uvědomte si, že depka je mnohem závažnější, než nadváha, se kterou dokážete zamávat později.

Zkuste si od plic zanadávat, vykřičet ze sebe vše, co vás štve. Většina lidí to dělá v soukromí, ale pokud jsou vám sousedi ukradení, klidně to vyřvěte z okna. Díky nedobrovolným posluchačům, kteří si to musí vyžrat s vámi, to funguje vážně skvěle.

Pokud je přičinou deprese osoba, se kterou sdílíte stůl a lože, neexistuje nic lepšího, než se jich zbavit. Důraznější argumenty za vás obstará fyzicky zdatný kamarád, případně jadrná kamarádka.

Jestliže nejsou vaše blbé nálady jen záležitostí podzimního splínu, ale plácíáte se v tom po většinu roku, je načase se zamyslet, popřípadě navštívit odborníka dřív, než se z plíživých náznaků rozvine opravdová deprese. Její léčení je pak mnohem obtížnější a zdlouhavé.

Víte, že polovina depresí vyžadujících péči lékaře, zůstává v Čechách neléčena?!

Nikdo nemá důvod k tomu, aby trpěl, když nemusí. Ano, medikamentózní léčba není zpravidla bez vedlejších účinků. Tady však jde především o to, překonat špatné období. Pokud máte vedle sebe chápavého partnera, jistě vás ve vašem boji podpoří. Pokud ne, tak se ho zbavte.

Deprese tu zkrátka byla a bude. Čím více ubývá fyzických aktivit, tím častěji nás napadají neužitečné věci, a tím blíže máme k depresím. Důležité je včas rozpoznat, jestli na boj s ní stačíme sami, nebo potřebujeme pomoc. Je dobré dát na mínění blízkých, kteří zpravidla vidí věci, které nevidíme, nebo vytrvale bagatelizujeme.

Nikdo nechce přežívat schovaný pod dekou, a nikdo, komu na nás záleží, nás tam nechce vidět. Pokud si nedokážete pomoci sami, nechte si pomoct. Váš život za to stojí!

Deprese, můj přítel nejvěrnější

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!