Sucho nebo „jen“ zničená půda?

Významem slova „sucho“ je „nedostatek vody“. Když se ale podíváme na stránky Českého hydrometeorologického ústavu, který provádí již desítky let velmi pečlivý monitoring, vidíme, že srážek je vlastně pořád stejně [1]. Pokud vezmeme jako určitý základ padesátiletý průměr srážek a k tomu vztáhneme průměrné srážky za posledních 10 let, výsledek je tento:

2018:    77%
2017:    101%
2016:    95%
2015:    79%
2014:    97%
2013:    108%
2012:    102%
2011:    93%
2010:    129%
2009:    110%

Uděláme-li si průměr za posledních 10 let, je to 99%. Když vypočítáme průměr jen z posledních 5 let, je to 90%. Tedy ano, z pohledu deseti let zpátky, máme vody o 1% méně, z pohledu 5 let zpátky máme vody o 10% méně (ovšem to platí bez zahrnutí dat za rok 2019, kdy je zase vody více než 100%, takže je předpoklad, že jako celek skončí rok 2019 nad 100%, což pokles 10% obrátí zpátky).

Proč je v našich studnách stále méně vody? Než si odpovíme, zeptejme se svobodného zemědělce, který osel svá pole řepkou. Tento zemědělec nemá pranic společného s biosložkou v naftě, politikou nebo Evropskou unií. Tento zemědělec pouze ví, že výkupní cena řepky je stanovena tak, že když oseje pole řepkou, výnos z hektaru se zvýší např. o 30% v porovnání s bramborami nebo jinými „tradičními“ plodinami. Že si ničí pole? To vlastně ví. Kupuje hnojiva, která to „doženou“.

To, že zemědělce, který pracuje na pronajaté půdě, myšlenka o zničené půdě vlastně ani už nenapadne, nemusíme více popisovat. Zato můžeme popsat, za co daný zemědělec své peníze utratí. Například, „musí“ si občas koupit nové auto. Když to neudělá, manželka ani děti si ho nebudou „vážit“, protože je „neúspěšný“! Stejně tak „musí“ jet na dovolenou a to ne do Krkonoš do chatky, ale tam, „kam se daný rok jezdí“. Opět: když to neudělá, není „in“. Podobným způsobem „musí udělat řadu věcí“, které vlastně ani udělat nechce. Přizpůsobuje se tomu, co jeho blízkým nacpaly do hlav reklama a média.

Za „nedostatek vody“ si tedy – v jistém slova smyslu – můžeme sami. Zmíněný zemědělec se může rozhodnout, že nevypěstuje řepku, ale brambory a naopak si příští rok nekoupí nové auto, ale rozumně ojeté. Nebo nepoletí na dovolenou na Kanáry. A my všichni můžeme ze slovníku škrtnout slovo „sucho“. Žádné sucho není! Alespoň tedy ne ve smyslu „málo srážek“. Není-li voda tam, kde má být, musíme se ptát, jak hospodaří majitelé půdy a majitelé lesů se svým majetkem, který by měl patřit, když už ne nám všem (to se dříve zkoušelo, ale nefunguje to), tedy nějakým rozumným správcům! Protože – když půda a lesy vodu nezadrží, jednoduše nám odteče!

[1] portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#