Slimáky příroda obdařila hned čtyřmi nosy. Horní dva nosy používá slimák jako světelné senzory, dva dolní nosy mají už normální funkci, slouží tedy k čichání.
V Benátkách nesmíte krmit holuby. Tento zákaz má zabránit znečištění a poškození budov holubím trusem. Pokud byste byli přistiženi při krmení holubů, zaplatili byste pokutu 40 až 50 eur.
Víte, jak přišly gorily ke svému pojmenování? To má základ v řeckém slově „Gorillai“, což se překládá jako „kmen chlupatých žen“. Poprvé takto zvířata označil jeden kartaginský objevitel.
Jaguár americký svým silným stiskem čelistí snadno dokáže prokousnout lebku jiného zvířete. Toho pochopitelně využívá při lovu a dostal se tak i na samotný vrchol potravního řetězce.
Slyšeli jste někdy o druhu dinosaura s názvem serendipaceratops arthurcclarkei? Ten dostal jméno po slavném spisovateli Arthurovi C. Clarkovi, mistrovi science fiction.
Koaly mají otisky prstů velmi podobné těm lidským. Polštářky prstů tohoto zvířete si s těmi lidskými snadno spletou odborníci i při pozorování pod mikroskopem.
Věděli jste, že tělo medúzy tvoří z 98 procent voda? Proto se tito živočichové mohou na slunci po několika hodinách „vypařit“. A jenom pro zajímavost – největší žijící medúzou je talířovka obecná, kterou byste našli v severním Atlantiku. Délka jejích ramen dosahuje až 37 metrů!
Srdce velryby dosahuje v průměru hmotnosti 600 kilogramů, bije zhruba 9krát za minutu. Srovnejme si tato fakta s lidským srdcem – to má hmotnost asi 250 až 350 gramů a bije v průměru 74krát za minutu. A kanárkům srdce bije během jedné minuty asi 1000krát!
Dravá mořská ryba s názvem jehlice rohozubá se vyznačuje jednou zvláštností, a to jsou zelené kosti. Jejich zvláštní zabarvení má na svědomí ve žluči obsažené zelené barvivo. Nicméně maso této ryby se řadí mezi lahůdky.
Mysleli jste si, že bez vody ve zvířecí říši vydrží nejdéle velbloud? Omyl! Ještě déle klidně zvládne žít bez vody žirafa. Ta se totiž živí většinou listy akátu, který obsahuje velké množství vody. Žirafy proto pijí jenom málokdy. Pokud se totiž k vodě skloní, stanou se snadnou kořistí.
Nejtěžší ptačí hnízda staví orli bělohlaví – ta váží klidně více než dvě tuny. Vůbec největší a nejtěžší zaznamenané ptačí hnízdo pochází ze státu Florida – vážilo 2,2 tuny, na šířku měřilo 2,9 metru a na hloubku 6 metrů. A patřilo právě orlu bělohlavému.
Klokan rudý vyskočí do výšky více než tří metrů. V jednom zaznamenaném případě klokan přeskočil stoh dřeva vysoký 3,1 metru, když prchal před smečkou psů.
Víte, proč si Světový fond na ochranu přírody vybral na své logo právě černobílou pandu? Důvod je prostý – tvůrci chtěli ušetřit náklady na barevný tisk.
Co myslíte, je silnější jed sršně, nebo jed včely? Druhá možnost je správně. Jed včely je zhruba 10krát silnější než jed sršně.
Vědci zkoumali hudební vkus šimpanzů – ano, i toto je předmětem zájmu odborníků. A na co přišli? Šimpanzi prý mají rádi etno hudbu. Hudební vkus šimpanzů studovali vědci z Emory University v Atlantě.
Během spaní střídají sloni svou polohu v závislosti na tom, v jaké fázi spánku se zrovna nacházejí. Během fáze non-REM stojí a během REM fáze si lehnou.
Pokud skunk vypudí páchnoucí látku, je cítit i do vzdálenosti jednoho kilometru. Zápach se pak velmi dlouho drží v zasažených předmětech, údajně ho zmírňuje kečup.
Paměť jako slon? Spíše by se mělo říkat, že má někdo paměť jako delfín. Tento živočich má totiž ze všech zvířat nejlepší paměť. Sloni zase mají v živočišně říši nejlepší čich.
Zajímavosti ze zvířecí říše, o kterých jste neměli ani tušení
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!