Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Baronet

Záblesk budoucnosti

Stará anekdota vypráví o rozhovoru dvou (trampů, lordů, přátel - dosaďte si sami), kdy jeden praví, že by chtěl vědět, kde umře. A co bys z toho měl, ptá se druhý. No, na to první, já bych tam nešel.

Jako vtip se to hezky poslouchá a snadno říká, ale když dojde na realitu, je všechno tak trochu docela úplně jinak.

Kniha, o které je dnes řeč, to hned od začátku dokazuje, když nechá při experimentu v CERNu (jednoduše vysvětleno: to je ten tunel-urychlovač u Ženevy, kterého se každý bojí, aniž by mu sebeméně rozuměl) nahlédnout všechny lidi o dvacet let dále do budoucnosti. Takzvaný Záblesk budoucnosti není dlouhý - necelé dvě minuty -, ale stačí na to, aby jednak způsobil spoustu katastrof, a druhak přinesl spoustu zásadních informací.

Dvě minuty katastrof

magazin.cz
Téměř pro všechny se tragédie odehrály v ten daný okamžik; jelikož lidé ztratili na ony dvě minuty vědomí, došlo ke spoustě havárií automobilových, vlakových i leteckých, někteří spadli se schodů, další se utopili a tak dále a tak dále.

Vědce Thea Procopida však jeho osobní pohroma teprve čeká - v onu chvíli za dvacet let neviděl nic, protože (jak viděli jiní) byl krátce před ní zavražděn.

A tak se pro něj rozbíhá hned dvojnásobná detektivka: jednak musí zjistit, kdo, proč, jak a kde jej plánuje zabít, a za druhé, jestli s tím vůbec může něco dělat. Protože pokud dokáže vraždě předejít, pak nebude ve chvíli Záblesku budoucnosti mrtvý, a tudíž by to nebyla ta budoucnost, kterou (ne)viděl, takže by netušil, že bude zabit, pročež by se nesnažil najít svého vraha... ... a jsme u známého paradoxu „co když se vrátím v čase a zabiju svého dědečka“.

Mám si ji vzít?
Flashforward není akční příběh založený na honičkách, přestřelkách a explozích, i když ani ty nakonec nechybí. Je to klasická sci-fi o tom, co by bylo, kdyby..., a věnuje se hlavně postavám a tomu, nakolik lze budoucnost změnit.

Šéf pokusu má například před svatbou, ale podle své vize bude o dvacet let později šťastně ženatý s úplně jinou ženou; co s tím? Má si svou vyvolenou vzít? Krachne to manželství, nebo lze budoucnost změnit?

Zbankrotuje Microsoft?
Zda lze budoucnost alespoň předpovědět, si můžeme na knize ověřit i my, jelikož byla napsána v roce 1999, ale odehrává se „vloni“. Autor však nešetří prognózami ani pro rok 2030 a mezi ty dobré patří například zjištění, že lék na AIDS bude už nějakých patnáct let vynalezen, a Microsoft zbankrotuje.

Na druhou stranu lidská noha stále ještě nevkročí na Mars a rozhoří se válka mezi Guatemalou a Ekvádorem. Pro fanoušky ságy Star Wars pak je tu dobrá a špatná zpráva současně - George Lucas natočí Epizody sedm a osm, ale s devítkou se v té době bude ještě pořád „crcat“.

Předloha k seriálu
Prostě i když se v této knize nezachraňuje svět ani nedobývají cizí planety, je to sci-fi non plus ultra, chytrá, zajímavá a napínavá.

Dokazuje to nejen skutečnost, že byl podle ní natočen televizní seriál, ale například i předpověď, že (a znovu připomínám, že ji autor psal na sklonku minulého století) americkým prezidentem se stane Afroameričan.

A tak je to možná vlastně celé trochu jinak - třeba se dá změnit budoucnost, ale ne to, co je napsáno v knihách...

Robert J. Sawyer: Flashforward. Přeložila Jana Pacnerová. Vydal Baronet, Praha 2010. 342 sran, 239 Kč

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 4