Chvilkami máte pocit, že v těch obrysech něco vidíte... je to dobrodružný film... ne, groteska... ne, černá komedie... pokus o druhou Amélii z Montmartru... ale za chvíli se to, co jste viděli, zase ztratí a vy opět zíráte jen na podivné kusy kovu a kamene.
Začíná to jako Amélie, pokračuje jako Indiana Jones, pak do toho vtrhne Jurský park, aby se to přelomilo do něčeho, co asi nejvíc připomíná mix mezi Tintinem a Asterixem. Dětinský humor se střídá s černým, logika si balí kufry a mizí do nějakého z těch ostrovních států, ze kterých se nevydávají zločinci.
Mumie bez mumie
A chaos zvyšují i další věci. To, že se film jmenuje Tajemství mumie, je skoro stejný podraz jako plakát, na kterém se tyčí pyramidy. Ano, mumie tam je, pyramidy taky, ale spíš jen tak vykouknou - jako strejda, který dělá „baf“ na dvouleté dítě.
Většina děje se odehrává v Paříži a tématem dne je chytit útočícího pterodaktyla. Hrdinka není žádná Lara Croft a už vůbec ne Indiana Jones. Je to novinářka, která většinu situaci řeší tím, že se vrhá chlapům do náruče, případně používá rafinované a naprosto zbytečné převleky. Jako skoro všechny postavy v tomhle filmu, i ona má mentalitu malého dítěte, které si hraje na dobrodruha – což je na druhou stranu fajn, tvrďáckých žen už bylo až moc.
Francouzské šílenství
Film režíroval Luc Bessson, což mnohé vysvětluje. Hlavně rezignaci na nějaký kompaktnější příběh. Po Paříži létá pterodaktyl, hrdinná novinářka se snaží dostat z vězení šíleného profesora, kómatická sestra leží v posteli s mozkem propíchnutým jehlicí, slizký padouch chce sprovodit hrdinku ze země (ale jen na začátku filmu, pak z příběhu v podstatě zmizí) a mumie jsou toho názoru, že by na Napoleonově nádvoří před Louvrem měla stát pyramida.
Ostatně o tom, že se s nějakou logikou děje nikdo nezatěžuje, svědčí i zápletka, kterou se dozvíte až někdy v polovině filmu: hrdinka potřebuje, aby šílený profesor oživil mumii egyptského doktora, který by pak vyléčil její sestru, protože Egypťané měli velmi vyvinuté zdravotnictví.
Člověka napadne, proč člověk, který dokáže oživovat pár set let staré mumie, nemůže rovnou vyléčit i sestru... ale to by pak film ztratil ten poslední zbytek smyslu, co má.
Znalost originálu vítaná
Navíc se prostě předpokládá, že diváci mají komiks, podle kterého byl film natočený, dokonale zmáknutý. Při sledování Tajemství mumie máte pocit, že koukáte na druhý díl filmové trilogie. Postavy a jejich vztahy nejsou skoro vůbec vysvětlované, nevíte ani, co je vlastně hlavní hrdinka zač... a stejně tak náhle, jak film začíná, tak i končí. Pokračování (možná) příště.
Pokud jste alergičtí na francouzský humor, který obnáší zběsilé mávání rukama, pitvoření a rychlou mluvu, tak se Tajemství mumie vyhněte. Všeho je tu dostatek, ale Luc Besson to přece jen dokáže udržet pod kontrolou. A přes všechnu tu chaotičnost je film i docela milý. Napětí se tu nedočkáte, ale zato si užijete styl Paříže roku 1912, sympatickou hrdinku a občas nějaký ten dobrý nápad. Zvláště potěšily mumie. Po dlouhé době nejsou obsazené do rolí záporáků a už jen to je nutné ocenit.
Tajemství mumie je film, u kterého člověk neví, pro koho je vlastně určený, ani co chce vlastně být. Je ujetý... ale ne dost na to, aby se z něj stal kulťák. Takhle je to jen celkem fajn artefakt, který by mohl být něčím víc. Jen kdyby se rozhodl čím.
TAJEMSTVÍ MUMIE, Adventures Adele Le Blanc-Sac. Francie 2010, 107 minut. Režie: Luc Besson. Hrají: Louise Bourgoin, Mathieu Amalric, Gilles Lellouche
Hodnocení: 6/10
V kinech od 16. září 2010
Podívejte se na trailer:
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 6