MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Někdy ovšem takový pokus o návrat až tak úplně nevyjde. Někdy herec vystrčí hlavu z béčkové zadnice, jen aby se podíval, co se děje venku, a pak se zase zanoří. A Jean-Claude Van Damme provedl právě takové vynoření.

Stalo se tak ve filmu JCVD, což je částečně film o přepadení banky a částečně jeho umělecká zpověď. Čili tu Van Damme nehraje žádného superbijce, ale sám sebe, unaveného, zadluženého a odepsaného akčního herce. Proto (pro ty méně chápavé) ten název JCVD – Jean-Claude Van Damme.

Co se tu děje?
JCVD je zajímavý pokus, jen není úplně jasné, co chce vlastně být. Jestli satira na Hollywood, poučená gangsterka, umělecký film nebo – což je asi to nejhorší - belgická verze Třinácté komnaty.

Znáte to, takové ty televizní pořady, ve kterých se herci svěřují a vysvětlují, že nic z toho, co se jim v životě stalo, není jejich vina. Jo, jasně. V tomhle mají herci výhodu – můžou vystoupit na veřejnosti a říct, že drogy brali z nešťastné lásky, že přefikli všechno, co se pohlo, protože milovali ženskou duši a že jsou vůbec děsně fajn a skromní chlapi.

Normální člověk s tím maximálně může otravovat kámoše v hospodě - pokud jste ale Van Damme, můžete o tom natočit celý film.

Mějte mě rádi, jsem prostý hoch z Belgie.
Příběh je naprosto klasický – hrdina se ocitne v nesprávný čas na nesprávném místě. Připlete se k přepadení pošty, je neprávem obviněný, obklíčený policií a vůbec v rejži. Do toho se ještě zapojí televizní štáby, nadšené z toho, že odepsané akční hvězdě konečně ruplo v kouli a vůbec vypukne mediální šílenství.

Mezitím je v bance čím dál větší dusno a gauneři ohrožují nejen obyčejné lidi, ale i sami sebe. A samozřejmě i Van Damma... přestože je jeden z lupičů jeho velký fanda.

Na zajímavosti příběhu přidává nechronologické vyprávění, kdy filmaři skáčí dopředu a dozadu jako koksem povzbuzený luční koník. Což je sice trochu manýra, ale aspoň to trochu ten jednoduchý příběh ozvláštňuje.

Jinak je totiž příběh primitivnější než kanibalské kmeny z povodí Amazonky. Žádný překvapivý zvrat, žádný geniální nápad, prostě obyčejný, až skoro civilní příběh. Film se vůbec snaží být v co největším kontrastu s ostatními „vandammovkami“, takže nečekejte nějakou velkou akci. Ne, tuhle větu beru zpátky: nečekejte vůbec žádnou akci.

Většinu času tam Van Damme jen sedí a smutně kouká. Asi takhle...

Neudělá žádnou fintu, žádnou tvrďárnu... jen v polovině filmu se vznese na židli nad kulisy a začne rekapitulovat svůj život. Což je jedna z nejhorších scén celého filmu, protože to, co říká, působí naprosto nevěrohodně a co hůř – ufňukaně. Je to doslova škemrání o divákovy sympatie. Van Damme neškemrá! Van Damme kope!

JéCéVéDé, kočka přede...
JCVD není rozhodně film, po kterém byste si řekli, kruci, ten Van Damme je ale pan herec. Dokonce to není ani film, který by měl nárok vyšplhat se do vašeho – nebo jakéhokoliv jiného – toptenu. Žádný přelomový zážitek, žádná scéna hodná tesání do zubního kamene, jen příjemný biják, který měl našlápnuto na víc.

Ano, občas si hraje na umění, ale přesto se tu mihne i pár solidnějších vtipů a scén... a i když Van Damme není extra herec, tak nějakou praxi má, takže nepůsobí zase tak trapně ani v dramatických scénách, a navíc mu nikdo nemůže upřít, že začíná vypadat zajímavě.

Začíná nám pěkně eastwoodovsky mumifikovat. V pohodě bych si ho dovedl představit jako detektiva v nějaké drsné kriminálce.

Tečka na závěr
Van Damme celý film mluví o tom, co by dělal, kdyby dostal šanci. Realita je trochu jiná. I když si odmyslíme fakt, že hned po skončení JCVD odjel do Maďarska natáčet třetího Univerzálního vojáka, tak nedávno dostal na výběr mezi hraním ve velkém filmu Expendables – se Stallonem a dalšími hvězdami - což odmítl a místo toho bude hrát ve filmu se Stevenem Seagalem.

JCVD, Belgie/Francie 2008, Režie: Mabrouk El Mechri. Hraji: Jean Claude Van Damme, Zinede Soualem

Hodnocení: 6/10
V kinech od: 9. dubna 2009

Podívejte se na trailer: