Za leskem kariéry se skrývala osamělost, zklamání i celoživotní hledání smyslu života. Právě tato méně známá stránka její osobnosti dodnes fascinuje historiky i milovníky záhad.
Od neposlušné dívky ke světové hvězdě
Ema Destinnová, vlastním jménem Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová, se narodila roku 1878 v Praze do zámožné rodiny. Od dětství vynikala silnou vůlí a temperamentem. Vedle hudby ji přitahovalo také malování a literatura. Již jako osmiletá vystoupila na houslovém koncertě a v dospívání začala studovat zpěv.
Její začátky však rozhodně nebyly jednoduché. Když se jako mladá ucházela o angažmá v Národním divadle, neuspěla. Odmítnutí ji ale nezlomilo. Brzy získala angažmá v Berlíně, odkud vedla její cesta až na nejslavnější světová jeviště.

Dobyla Evropu i Ameriku
Na přelomu 19. a 20. století patřila mezi největší operní hvězdy světa. Publikum uchvacovala nejen mimořádným hlasem, ale také výrazným hereckým talentem. Obrovský úspěch slavila v Metropolitní opeře v New Yorku, kde vystupovala po boku legendárního Enrica Carusa.
Sláva jí otevřela dveře do společnosti i nejvyšších uměleckých kruhů. Přesto se stále častěji svěřovala, že ji nekonečné cestování, společenské povinnosti a život pod neustálým dohledem veřejnosti nenaplňují.
Zámek, který ji okouzlil svou minulostí
V roce 1914 si koupila renesanční zámek ve Stráži nad Nežárkou. Mohla si vybrat mnohem honosnější sídlo, přesto ji přitahovalo právě toto místo opředené historií a starými příběhy.
Zámek byl spojován s řadou legend a jeho předchozím majitelem byl baron Vilém Leonhardi, vzdělaný šlechtic se zájmem o filozofii, mystiku a esoterické směry. Po jeho smrti zde zůstala rozsáhlá knihovna, která údajně obsahovala i díla věnovaná okultismu a hermetismu.
Právě tato atmosféra mohla Destinnovou silně oslovit. Byla totiž známá svou neutuchající touhou po poznání a zájmem o věci, které přesahovaly běžnou realitu.
Válka změnila celý její život
První světová válka znamenala pro slavnou pěvkyni zásadní zlom. V roce 1916 byla při návratu do Rakouska-Uherska zadržena kvůli podezření ze spolupráce s českým odbojem. Sympatizovala s myšlenkou samostatného českého státu a udržovala kontakty s lidmi, kteří byli rakouskými úřady sledováni.
Přímé důkazy o špionáži se však neprokázaly. Přesto jí byly zabaveny cestovní doklady a několik let nesměla vystupovat v zahraničí. Pro umělkyni světového formátu to znamenalo těžkou životní i profesní ránu.
Samota a hledání odpovědí
Po nuceném přerušení kariéry trávila stále více času na svém zámku. Psala knihy, skládala hudbu, věnovala se zahradě a četla filozofickou i historickou literaturu.
Dobové vzpomínky potvrzují, že se zajímala o spiritismus, astrologii, astronomii i různé duchovní směry, které byly na počátku 20. století mezi evropskou inteligencí velmi populární. Neexistují však spolehlivé důkazy, že by skutečně prováděla spiritistické seance nebo se pokoušela vyvolávat duchy. Tyto příběhy vznikly až později a staly se součástí legend spojených s jejím jménem.
Baron Leonhardi jako inspirace
Osobnost barona Leonhardiho Destinnovou zjevně fascinovala. Jeho osud i zájem o mystiku ji inspirovaly při literární tvorbě. Ve svém románu Ve stínu modré růže využila některé historické motivy a skutečné události, které však pro potřeby příběhu výrazně upravila.
Právě tato kniha přispěla k tomu, že kolem zámku ve Stráži nad Nežárkou začaly vznikat další tajemné příběhy, jejichž pravdivost už dnes nelze ověřit.
Renesanční osobnost své doby
Ema Destinnová nebyla pouze fenomenální pěvkyní. Ovládala několik jazyků, psala romány, básně i divadelní hry, zajímala se o přírodní vědy, medicínu, astronomii a filozofii. Neustále hledala nové poznání a snažila se porozumět světu i sama sobě.
Právě tato neobyčejná zvídavost z ní činila jednu z nejvýraznějších osobností své doby.

Žena, která dodnes budí otázky
Když Ema Destinnová roku 1930 ve věku pouhých 52 let zemřela na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou po prodělané mozkové mrtvici, zanechala po sobě nejen mimořádné umělecké dílo, ale také řadu nevyřčených otázek.
Byla světovou hvězdou, vlastenkou, spisovatelkou i ženou, která se nikdy nepřestala ptát po smyslu života. A možná právě proto dodnes nepřitahuje pozornost jen její hlas, ale také tajemství, která kolem její osobnosti přetrvala více než sto let.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ema_Destinnov%C3%A1
https://operaplus.cz/spisovatelka-prekladatelka-a-okultistka-nevsedni-zajmy-emy-destinnove/




Temná tajemství Emy Destinnové: Za slávou operní hvězdy se skrývala osamělost
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!