MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Prostě Habsburkové a přivandrovalá šlechta jako Lichnštejnové a Schwarzembergové byli prospěšní (asi tím, že dostali skoro zadarmo konfiskovaný majetek nekatolíků). A to, že z Čech a Moravy odešlo několik tisíc vzdělaných a vlastenecky založených lidí, tak to bylo taky prospěšné? Podle vyučující dějiny na Karlově univerzitě asi ano.

Pavel Stránský ze Zápské Stránky

Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Brzy nato se oženil s majetnou vdovou Kateřinou Zlatohlávkovou a stal se městským radním a písařem v Litoměřicích.

Roku 1614 se stal konšelem v Litoměřicích. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově.

Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech 1620–1625. Po vydání generálního pardonu byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech roku 1627. Odešel s celou svojí rodinou do exilu, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.

Žil v Pirně, odkud byl roku 1631 luteránským knězem vypovězen. Poté žil v Drážďanech, Lipsku, až se usadil v polské Toruni, kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního evangelického gymnázia.

Zemřel v Toruni v únoru 1657 a byl pochován na hřbitově toruňského kostela sv. Jiří.

Z díla :

Okřik – spis na obranu českého jazyka zůstal jen v rukopise a byl objeven a otištěn až r. 1910. Dílo podepsal pseudonymem vzniklým záměnou pořadí písmen latinské verze svého jména M. Paulus Strancius. Pavel Stránský zde vystupuje proti rostoucímu vlivu německých duchovních a nabádá české novoutrakvisty, aby neztráceli národní uvědomění a horlivost. Spis svou vroucností k češtině je srovnatelný s Blahoslavovou Filipikou a Obranami Žerotína, Balbína i díly Komenského. Vydán také v Praze roku 1953 pod názvem Český stát - Okřik.

Odliv vzdělaných lidí

Pavel Stránský ze Zápské Stránky byl jeden z mnoha vzdělaných vlastenců, který odešel z Čech a jeho majetek dostali katolíci. Děti těchto exulantů zůstaly v cizině (Polsko, Švédsko, Holandsko, protestanské státy Německa ) a postupně sňatky v cizině se jejich vnuci a pravnuci stali Němci, Švédy, Holanďany........

Stejně tak pravnuk Jana Ámose Komenského, lingvista a profesor teologie Pavel Ernest Jablonský, který žil 1693 až 1757, byl již Němec. Jeho otcem byl biskup Jednoty Bratrské Daniel Ernst Jablonský, jehož babičkou byla Alžběta Komenská, dcera Jana Ámose.

Příkladů, jak se naše země připravila o vzdělance, by se našlo mnoho.

Tragédie tehdejší doby

Velkou tragédií té doby byl odchod vzdělaných, vlastenecky založených lidí, kteří odmítli přestoupit na katolickou víru. Do země přišla cizí šlechta, převážně německy mluvící, a zůstali zde katolíci a také takzvaní překabátníci, tedy utrakvisté a protestanti, kteří přestoupili na katolickou víru, aby nepřišli o majetky. Jaká podoba z novodobou historií, že ano.

A také zde zůstali negramotní poddaní, kterým nic jiného nezbývalo a v mnoha případech bylo úplně jedno, jaké víry je jejich pán.

Možná je to názor do pranice, ale v národě vládne leckdy jednoduchost, závist, marnivost a přebírání dogmat, bez toho, aby člověk myslel. A je to i částečně způsobeno tehdejším odlivem mozků.

Nic není černobílé a názor na to, co se dělo od roku 1620 a jaký vliv to má na dnešní dobu, může mít řada lidí různý. Můžete se smysluplně vyjádřit.

Zdroje: 

https://www.bing.com/ck/a?!&&p=57accd98cdc713e2a73878f80251082f5565b236429ce6a2b208967b5c6beb5dJmltdHM9MTc2MTk1NTIwMA&ptn=3&ver=2&hsh=4&fclid=269b8959-c8b6-6769-35c1-9ba7c9c1668e&psq=pavel+str%c3%a1nsk%c3%bd+ze+z%c3%a1psk%c3%a9+str%c3%a1nky&u=a1aHR0cHM6Ly93d3cuaGVkdmFibmFzdGV6a2EuY3ovcGF2ZWwtc3RyYW5za3ktemUtemFwLWEtc3RyYW5reS8