Raný středověk
Není překvapivé, že se jména lišila napříč společenskými vrstvami. Pro prostý lid bylo nejdůležitější, aby bylo jméno jednoduché a šlo dobře vyslovit. Oblíbený byl třeba Odolen, Dobroš nebo Chval, slovanská jména pohanského původu. Naopak složená jména typu Boleslav, Ludmila nebo Drahomíra byla vyhrazená pouze pro šlechtice.
Vliv křesťanství
Svou roli následně sehrálo přijetí křesťanství. Začala se s oblibou používat jména, která měla svůj základ v latině (Pavel, Florián), hebrejštině (Jakub, Jan) a řečtině (Ondřej, Petr). Ve vrcholném středověku se pomalu začala vytrácet slovanská jména a naopak vzestup zaznamenala jména světců a církevních mučedníků. Z mužských to byl především Jan a Petr, z ženských pak Kateřina, Markéta a Anna. Ve šlechtických rodinách se oblibě těšil Jakub, Oldřich a Heřman, z ženských jmen vítězila Žofie a Eliška.
Humanismus a rekatolizace
V období humanismu došlo k rozmachu dávání dvou křestních jmen. Věřilo se totiž, že světci či předkové vzpomenutí ve jménech budou dítě chránit. Populární byl Ámos, Vojtěch, Jiří, případně Jan Václav nebo Daniel Adam. U děvčat to byla Veronika či Helena. Zhruba v této době také vznikají příjmení, jelikož křestní jména přestávala v rozlišovací funkci stačit.
Pobělohorské období přineslo do našich končin nejen násilnou rekatolizaci, ale i nová oblíbená jména. Přízni se těšila Terezie a Barbora, z mužských jmen Karel, František a Antonín.
Národní obrození
Návrat ke starým slovanským jménům zaznamenáváme v době národního obrození. Měla odkazovat na bohatou historii našeho národa. Objevují se také zcela nová jména utvářená podle soudobých tendencí – Čechomil, Pravoslav nebo třeba Krasoslav. Ta se ale příliš neujala.
Zdroj:
https://zena.aktualne.cz/rodina/odolen-hata-dobros-ceska-jmena-v-prubehu-staleti/r~i:article:777940/
Trendy ve jménech napříč historií – Dobroš, Ámos nebo Čechomil
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!