Etiopská Lalibela / foto: shutterstock

Záhada skalních kostelů v Etiopii: Místo stavění je vykopali do země

Většina chrámů se tyčí k obloze, aby demonstrovaly lidskou velikost. Etiopská Lalibela však zvolila opačnou cestu. Zdejších jedenáct unikátních chrámů nevzniklo pokládáním cihel na sebe, ale „vysocháním“ do nitra země.

Když se řekne „Nový Jeruzalém“, málokdo si představí vyprahlou etiopskou vysočinu v nadmořské výšce 2 500 metrů. Právě zde se ale ve 12. století rozhodl král Lalibela vytvořit posvátné místo, kterému nebude na světě rovno. Výsledek? Pohled, který vám vezme dech a donutí vás přemýšlet, jestli na legendách o andělských pomocnících přece jen něco nebude.

Dláto místo jeřábu

To, co v Lalibele uvidíte, popírá zákony klasického stavitelství. Nejde o stavby v pravém slova smyslu, ale o monolity. Dělníci nejprve museli do masivního čedičového podloží vysekat hluboký příkop a uprostřed nechat obří blok kamene. Do něj pak shora dolů vytesávali okna, dveře, zdobné sloupy i vnitřní síně. Jedna jediná chyba, jeden špatný zásek dlátem a celý chrám mohl být nenávratně zničen. Neexistovala možnost vzít jiný kámen a chybu opravit. Místní legenda praví, že to, co dělníci vytesali přes den, andělé v noci zdvojnásobili. Při pohledu na preciznost detailů, odvodňovací systémy a vnitřní síně se člověku nechce věřit, že by k tomu stačila jen dláta a kladiva středověkých řemeslníků.

Chrámy v zemi
Chrámy v zemi – Zdroj: Shutterstock.com

Chrám ukrytý v rovné skále

Nejfotografovanějším místem je bezpochyby Bet Giyorgis (Dům svatého Jiří). Když k němu kráčíte po rovné skále, dlouho nic nenasvědčuje tomu, že se blížíte k architektonickému zázraku. Pak se země najednou otevře a dvanáct metrů pod vašima nohama se objeví střecha v podobě dokonalého řeckého kříže. Celý chrám je schovaný v hluboké jámě a působí dojmem, jako by ho do skály otiskl obří pečetní prsten. Jednotlivé kostely jsou navíc propojeny systémem úzkých tunelů a hlubokých kanálů. Některé chodby jsou široké sotva pro jednoho člověka.

Nic podobného v takovém měřítku na planetě neexistuje. Většina chrámů je chráněna moderními stříškami UNESCO, aby se drahocenný čedič nedrolil vlivem dešťů. Jen Bet Giyorgis zůstává „nahý“ pod širým nebem – jeho odvodňovací systém, vymyšlený před 800 lety, totiž stále funguje bezchybně.

 

Zdroje:

https://epochaplus.cz/lalibela-etiopske-skalni-chramy-dilo-krale-andelu-nebo-zapomenutych-mistru/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lalibela

https://www.poznatsvet.cz/clanek/lalibela-monoliticke-kostely.html

https://etiopie.svetadily.cz/clanky/Bohem-zapomenuta-Lalibela

 

Záhada skalních kostelů v Etiopii: Místo stavění je vykopali do země

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!