MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Hranická propast se nachází nedaleko Hranic na Moravě a Teplic nad Bečvou. Jenom kousek od ní můžete najít Zbrašovské aragonitové jeskyně. Z nádraží v Teplicích nad Bečvou vás k nim dovede naučná stezka a červená turistická značka.

Propast s jezírkem si mohou turisté prohlédnout za zábradlím. Hranická propast se nachází v lese, kde nenajdete žádné stánky se suvenýry či občerstvením. Tak alespoň můžete nerušeně obdivovat krásy přírody i bezednou propast.

Hranická propast vznikla propadnutím stropu jeskyně a následným zaplavením. První písemná zmínka o ní se dochovala z roku 1580 a je docela děsivá: „Na vrchu jest veliká jáma (hrozno na ni hleděti), od vrchu až dolů procházející jako propast aneb radše peklo nějaké, do kteréhožto před časy lidé na smrt odsouzení metáni bývali. V té propasti na dně jest louže nebo voda stojatá, do níž jakž zvěř neb jiná hovada vpadnou, hned se potopí a zahynou.“

S propastí je spojena celá řada tragických příběhů. Na jejím dně například našlo smrt několik lidí. Podle jedné pověsti měl do propasti na koni skočit samotný moravský kníže Mojmír I. a za ním následně i několik jeho nepřátel, kteří ho pronásledovali. Ve středověku měli na dně propasti končit zločinci odsouzení k smrti. Dobrovolně zde pak svůj život ukončili sebevrazi.

V roce 1883 hodil do Hranické propasti lupič a sériový vrah Hugo Schenk tělo své oběti, Josefiny Timalové. Roku 1981 probíhal průzkum jezírka, při kterém zemřel potápěč Antonín Ševčík. Tuto tragickou událost na místě připomíná pamětní deska.

Dodnes se nepodařilo změřit hloubku propasti. K hladině jezírka bylo naměřeno šedesát devět a půl metru. Do jezírka se pak potápěli potápěči a speciální přístroje – ovšem na samotné dno propasti se nedostal nikdo. Propast totiž po několika metrech pod hladinou jezírka zvláštně zahýbá do dlouhého tunelu či komínu, který je plný kamenů a dřeva, což značně znesnadňuje měření hloubky. Další problém představuje voda v jezírku. Ta je nasycená kysličníkem uhličitým, což potápěčům způsobuje nepříjemné štípání po těle a otok rtů. Dále je pod vodní hladinou minimální viditelnost.

Nejhlouběji se dostal polský potápěč Krzysztof Starnawski. Ten do propasti sestoupil několikrát, maximálně se dostal do hloubky 265 metrů. Speciální přístroje se však vydaly ještě hlouběji. Jeden z robotů dosáhl hloubky 404 metrů, dál už nedosáhl jeho kabel. Toto měření však bylo rekordní. Hranická propast se tak totiž stala nejhlubší zatopenou propastí světa. Podle odhadů některých speleologů by mohla být propast hluboká dokonce až jeden kilometr!

Potápěči během průzkumu Hranické propasti narazili na několik suchých jeskyní. Ty dostaly své pojmenování – Nebe, Rotunda, Monika. Jsou domovem netopýrů, kteří se do jeskyní dostávají pomocí sedm kilometrů dlouhého tunelu z prostoru jezírka.