MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Hradba Tróje

Hradba Tróje představovala vlastně zeď mezi pokladem a nájezdníky. Legendární město je proslulé hlavně 10 let trvající válkou. Podrobně ji popsal slavný básník Homér. Boj o hradby Tróje se stal námětem celé řady knih, zároveň byl jedním ze základů euroatlantické civilizace. Tato zeď také rozhodovala o bytí a nebytí města.

Pozůstatky starověkého města leží na území dnešního Turecka. Archeologové i historici se dlouho domnívali, že Trója vlastně nikdy neexistovala. Až dne 31. května 1873 objevil Heinrich Schliemann hradby slavného města. O pár dní později našel i proslulý zlatý Priamův poklad. Oba Schliemannovy objevy jsou datovány do 13. století před naším letopočtem. Dnes jsou pozůstatky Tróje turistickou atrakcí.

Hadriánova zeď

Tuto zeď postavili staří Římané. Chtěli tak ochránit svou kolonii Británii. Hadriánova zeď bránila římské usedlíky před nájezdy barbarů ze Skotska. Byla dlouhá 73 kilometrů a táhla se přes severní část Anglie. V polovině 2. století došlo ke zpomalení expanze Římské říše, která později zcela ustala. Římané se již nespoléhali na síly svých mobilních legií, ale spíše na pevnost svých hradeb. Zdi a hradby tehdy Římané budovali na základě přirozených terénních útvarů, které od sebe oddělovaly území říše od barbarského.

Hadriánův val a další římské zdi plnily svůj účel zhruba 300 let. Pak už se moc neosvědčily. Archeologové dnes tvrdí, že Hadriánova zeď byla vysoká až 4 a půl metru a široká zhruba 3 metry. Podél valu, který nechal postavit prý samotný Hadrián, se táhl ještě příkop hluboký tři metry. Na každém půl kilometru měla stát strážní věž. Kolem celé zdi pak stálo ještě zhruba 9000 legionářů.

Vojenští historikové jsou toho názoru, že Hadriánova zeď byla nakonec příčinou pádu Římanů v Británii. Barbaři totiž hradbu prorazili, a protože všichni vojáci byli na zdi, samotné území pak již nemělo žádnou vojenskou ochranu.

Zeď nářků

Ke Zdi nářků do Jeruzaléma míří Židé z celého světa, aby se zde pomodlili. A proč právě na tomto místě? Zeď nářků totiž byla v minulosti součást hradeb jeruzalémského Chrámu, tedy nejposvátnější stavby Židů. Římané později Chrám zničili a zůstala z něho pouze Zeď nářků.

Kvůli tomu, že Zeď nářků stojí na tak významném místě, mířili k ní ve 20. století nejenom Židé. Tehdy ji proslavil především zvyk dávat mezi kameny na kouscích papíru napsané modlitby. Jedná se však o prastarou tradici. První zmínky o ní pocházejí ze 4. století.

Židé tuto zeď jen málokdy označují jako Zeď nářků. Říkají ji Západní zeď. Název Zeď nářků začali používat Arabové. Proč? Ti totiž u zdi často viděli plačící Židy, kteří se u ní modlili. A zeď je posvátným místem i pro muslimy. Právě zde prý prorok Mohamed uvázal svého koně předtím, než odešel na nebesa.

Berlínská zeď

Berlínská zeď vlastně oddělovala Němce od Němců. S její výstavbou se začalo v roce 1961. Byla to zčásti zoufalá, ale také promyšlená akce východoněmeckého komunistického režimu, která měla zabránit útěku občanů za svobodou a možná i bohatstvím. Když došlo k rozdělení na východní a západní okupační zónu, občané v té východní dobře věděli, že na západě je lépe. Proto začali ve velkém utíkat. A vláda na to zareagovala tak, že postavila mezi oběma světy zeď.

Za celou dobu existence zdi se jí pokusilo z východu na západ překonat mnoho lidí. Tajné německé služby tehdy zaznamenaly odsouzení celkem 75 000 osob za pokus o překonání zdi. Dodnes není známo, kolik lidí za totéž zaplatilo životem. Odhady se různí, od 98 po 238 lidí. Němci se snažili dostat na západ nejrůznějšími způsoby – přelézali zeď, podkopávali se, chtěli ji prorazit či přeletět. A některým se to i podařilo. Zeď údajně úspěšně překonalo zhruba 5000 osob.

Zdi Velkého Zimbabwe

Zimbabwe je dnes jedním z nejchudších států světa. Teprve v roce 1980 získala země nezávislost na Velké Británii. Tento stát má však bohatou historii. Již v 11. století existovalo Velké Zimbabwe, kdy ho symbolizovaly majestátné hradby. Jednalo se o hlavní město rozsáhlé říše. Ve 14. století, tedy v době svého největšího vlivu, zde žilo více než 18 000 obyvatel. Hradby města byly nepřehlédnutelné, místy vysoké až 5 metrů. Strážní věže se dokonce tyčily do výšky 11 metrů.

Hradby byly velmi působivé. Proto když je poprvé uviděli první cestovatelé ze západu, nevěřili, že by je mohli postavit Afričané, které považovali na primitivní národ. Vzniklo tedy brzy mnoho teorií o původu hradeb. Měla je tedy nechat postavit třeba královna ze Sáby, bibličtí Filištíni nebo arabští dobyvatelé. Slavný cestovatel Frobenius považoval Velké Zimbabwe za pozůstatek mongolské Zlaté hordy.

Ani v současné době toho o hradbách Velkého Zimbabwe mnoho nevíme. Ani není přesně známá příčina úpadku města, zřejmě ho však měly na svědomí nebezpečné obchodní cesty. Městský stát totiž získal pověst i bohatství tím, že obchodoval takřka s celým světem. To dokazují i archeologické nálezy, jako je čínský porcelán či řecké mince. Celá zdejší civilizace zanikla s dobytím Araby.

Velká čínská zeď

Po několik staletí nebyla Velká čínská zeď pro Číňany vůbec důležitá. Místy zbývaly jen trosky, ze kterých si lidé brali stavební materiál pro své domy. Až ve 20. století z ní propaganda udělala symbol úspěchu své země.

Ačkoli se hovoří o Velké čínské zdi, ve skutečnosti se jedná o několik zdí. Ty a další stavby pocházejí z různých období a sloužily jako obrana proti různým nepřátelům. Zeď však nejspíš nebyla z vojenského hlediska moc úspěšná. Tak třeba nájezdníci ze severu bez větších obtíží zeď překračovali. Vojáci střežící věž totiž většinou nedostávali zaplaceno, a tak každého za úplatek přes zeď pustili. Když Čína podlehla nájezdníkům, Mongolové projeli zdí za pár zlaťáků.

Dnes je opravená část Velké čínské zdi turistickou atrakcí. Je i národní památkou. Statisíce turistů jí projdou každý rok. A jenom málokdo z nich ví, že většina zdi byla postavena zhruba před sto lety.