Olympie: Místo her, slavností a turistů

Olympie, město na posvátném území na řeckém Peloponéském poloostrově. Lidé zde žili již kolem roku 2500 před naším letopočtem. Záhy však z města odešli, v 11. století před naším letopočtem na území přišli další obyvatelé. Ti položili základy svatyně bohyně Gai. Zhruba o tisíc let později zde měl tradici kultu boha Dia. A právě na jeho počest se začaly posléze konat sportovní hry.

První olympijské hry se konaly roku 776 před naším letopočtem. Než se však Olympie stala centrem sportu a slavností, vzkvétalo tu zemědělství a kulty bohů, kterým místní obyvatelé přinášeli oběti.

Archeologům se podařilo odkrýt pozůstatky chrámů zasvěceným bohu Diovi, bohyním Afroditě a Déméter. Ve starověku tvořilo uctívání bohů nedílnou součást života lidí. Bohům nepřinášeli pouze oběti a dary, na jejich počest se konaly také slavnosti a sportovní hry.

Pozůstatky starověké Olympie najdeme poblíž města Pyrgos. Řada cestovních kanceláří sem pořádá organizované zájezdy. Město je vlastně jakýmsi archeologickým parkem, muzeem a lákadlem pro turisty.

Pokud se vydáte do Olympie, určitě navštivte místní muzeum. Uvidíte tu mimo jiné originální sochy z dávného Diova chrámu, z nichž jsou dominantní ty znázorňující Dia a Apollona. V expozici dále najdete spoustu malých rituálních figurek a plastik, keramiku, šperky či militaria. Většinou se jedná o dary bohům.

V době konání sportovních her a slavností se do Olympie sjížděli lidé z celého Řecka i další národy. Návštěvníci museli být někde ubytováni, pochopitelně museli něco jíst a pít. Proto začali organizátoři budovat zvláštní stanová městečka, v jejichž blízkosti nechyběly studny jako zásobnice pitné vody, lázně či kanalizace.

Kousek od muzea se nachází archeologický park. Zde se projdete mezi ruinami dávných chrámů a rozpadlými sloupy. Vidět zde můžete třeba gymnasion, budovu, která sloužila jako ubytovna pro sportovce i místo pro jejich trénink a vzdělávání. Najdete tu i pozůstatky chrámu bohyně Héry, pokladnice i samotné místo určené pro olympijský oheň. Tribuny pojmuly kdysi až 40 tisíc diváků, mezi nimiž ovšem nemohly být vdané ženy. Těm byl vstup na hry zakázán.

Vedle stadionu se nacházel hippodrom, místo závodů koňských spřežení. Jednalo se o 600 metrů dlouhou dráhu, kterou bylo nutné absolvovat několikrát. Disciplíny jako hod diskem či oštěpem a box měly své místo v chrámech nebo jinde v Olympii.

Jakési centrum Olympie tvořil Diův chrám. Ten byl postaven někdy kolem roku 476 před naším letopočtem. Hlavní sál býval plný cenných darů. Stávala zde také kolosální socha sedícího boha Dia zhotovená ze zlata a slonoviny, která byla jedním ze sedmi divů světa. Socha byla dílem řeckého sochaře jménem Feidiás z roku 433 před naším letopočtem. Toto unikátní dílo bylo ve 4. století odvezeno do Turecka, kde bylo zničeno v roce 475 požárem.

V chrámu byli oslavováni vítězové olympijských her. Své místo zde měl i přednáškový sál, kde poprvé představil své dílo historik Hérodotos. Do dnešních dnů se z chrámu dochoval jediný sloup a některé sochy bohů, které bychom našli v místním muzeu.

V areálu stály dále jídelny, ubytovny či obchody. Z pozdější doby zde byl objeven dokonce splachovací záchod. Svého času v Olympii zasedala rada.

Po letech úspěchů a vzkvétání byla Olympie na konci 3. století zničena zemětřesením. Lidé město stavěli znovu. Konec města přišel za vlády císaře Theodosia I., který zavíral pohanské kultovní chrámy. Jako poslední vyhrál sportovní hry v Olympii roku 385 jistý boxer Zopyros.