Václavské náměstí v proměnách času

Současná podoba Václavského náměstí je výsledkem proměn, které zde probíhaly po několik staletí. Od původního stavu se tedy velmi liší.

Jedná se o nejznámější české náměstí. Také je to místo, kde došlo k vyhlášení samostatného Československa. Na Václavském náměstí se upálil Jan Palach. A tam i několik desítek tisíc lidí naposledy zazvonilo Gustavu Husákovi.

Historie Václavského náměstí sahá do roku 1348. Tehdy Karel IV. založil Nově Město pražské. A zároveň vzniklo i Václavské náměstí. Tehdy na něm pochopitelně chyběly luxusní hotely a obchody. Ani tudy neproudily davy turistů. Naopak zde sály dílny řemeslníků, pivovary, sladovny. Protože se na tomto místě obchodovalo s koňmi, dostalo dnešní Václavské náměstí název Koňský trh.

Václavské náměstí bylo také často dějištěm poprav. V minulosti tu stály hned dvě šibenice. Nacházela se zde ale i veřejná studna, kam chodili místní lidé pro vodu. Na místě, kde je dnes Můstek, se svého času rozkládal i rybník s mlýnem.

To všechno však již dávno zaniklo a ustoupilo novější zástavbě. Na konci 19. století bylo na Václavském náměstí postaveno Národní muzeum. Předtím na jeho místě stála brána svatého Prokopa, později Koňská brána. V letech 1912 až 1913 přibyla pod muzeem Myslbekova socha svatého Václava. Toto umělecké dílo stálo však původně na jiném místě, a to u ústí Jindřišské ulice.

Během jednoho z celé řady vlasteneckých shromáždění přišel Karel Havlíček Borovský s nápadem, aby Koňský trh změnil název na Svatováclavský. A tak se i stalo.

Náměstí se postupem času měnilo, rozvíjelo a přizpůsobovalo místnímu rozvoji. Pouhé tři roky stálo ve středu náměstí vlastenecké divadlo Bouda, kde se hrálo pouze česky. V roce 1789 muselo být zbořeno. Bylo totiž překážkou v dopravě.

Zůstaňme nyní na chvilku u dopravy. V roce 1884 jela na Václavském náměstí první tramvaj a táhli ji koně, elektrická tramvaj se objevila na náměstí až roku 1900. Poslední noční dvaadvacítka tudy podélně projela dne 13. prosince 1980. V té době sem už bylo možné dojet metrem, které bylo vybudováno v 70. letech minulého století.

Mnoho staveb na Václavském náměstí má zajímavou a bohatou historii. Tak třeba dům s číslem 1, palác Koruna. Ve druhé polovině 19. století zde býval slavný dům U Špinků, kam chodil do Vídeňské kavárny František Palacký. V tomto domě byl vůbec první kulečník v Praze.

Dům byl však založen v době panování Václava IV. Jeho gotická podoba však byla zničena v roce 1910. Za dva roky nato už měl palác Koruna dnešní podobu. V jeho podzemí bylo kino, nad ním pak taneční kavárna.

Za zmínku stojí první pražský automat, který byl umístěn v přízemí Koruny. Stroj zákazníkům poskytoval obložené chlebíčky nebo točenou limonádu. Od té doby se v Praze všem zařízením rychlého občerstvení začalo říkat „automat“. Lidový bufet Koruna fungoval na Václavském náměstí od roku 1931 do devadesátých let.

Václavské náměstí v číslech

Délka: 750 metrů
Šířka dole: 48 metrů
Šířka nahoře: 63 metrů
Rozloha: více než 4 hektary

Významné události na Václavském náměstí

1918 – Vyhlášení samostatnosti Československa
1939 – Ohlášení zřízení protektorátu
1942 – Češi slíbili věrnost Německé říši
1945 – Ohlášení konce války, také znárodnění těžkého průmyslu a bank
1969 – Upálení Jana Palacha a Jana Zajíce
Konec 80. let – Demonstrace proti komunistickému režimu
1989 – Shromáždění na podporu sametové revoluce